Choisya 'Londaz' WHITE DAZZLER choísie, mexický pomerančovník
Choisya
S velkým překvapením i nadšením jsme obdrželi zprávy o odolnosti hybridní choísie, jež vznikla křížením širokolisté a choulostivé choisya ternata, jež se hojně pěstuje na jihu Evropy a v Anglii, a choisya dumosa var. arizonica, což je arizonsko-texaský úzkolistý druh, který je sice rovněž zvyklý na horko, ale umí růst až do nadmořské výšky 1200 m a vykazuje nezvyklé známky odolnosti snad vůči všemu. Hybrid samotný byl pojmenován choisya x dewitteana (na oficiální uznání botanického názvu se ještě čeká). Rodové jméno získala na počest švýcarského botanika Jacuese Denise Choisyho (1799-1859). Křížení provedl Angličan Peter Moore a první odrůdu Aztec Pearl představil v roce 1989. Úspěch měla obrovský a tak šlechtil dál. Svůj první výtvor opětovně zkřížil s americkým druhem c. dumosa a výsledek se dostavil v roce 1991. Dostal název WHITE DAZZLER (Bílý oslnitel).
WHITE DAZZLER je nesmírně bohatě kvetoucí odrůda choísie, jež od konce dubna do začátku června tvoří masy pomerančovníku podobných pětičetných květů ve tvaru hvězdy. Mají žlutý střed a poměrně silně a sladce voní. Vůní i stavbou připomínají květy pomerančovníků, proto se rostlině v angličtině říká Mexický pomerančovník. Tato odrůda navíc spolehlivě opakuje kvetení koncem léta a začátkem podzimu. Neopadavé listy jsou mírně kožovité a výrazně užší než u odrůdy Aztec Pearl, takže postrádají lesk, mladé jsou světlounce zelené a dozrávají do středně zelené až tmavě zelené ve výrazně kyselé půdě. Jsou dlanitě tvarované a rozdělené do 5-11 podlouhlých, úzkých lístků, které při rozemnutí mají výrazné, kořeněné aroma, ale do vaření je nepoužívejte. Roste hustě do kompaktního, vzpřímeného keře. Zkuste z něj vytvořit exotický živý plot, nebudete sami věřit, jak bude krásný.
O silné odolnosti evropským zimám hybridních choísií zřejmě nevěděl ani samotný šlechtitel a přišli na to až holandští pěstitelé po několika nezvykle silných zimách po roce 2010, kdy běžné stálezelené rostliny typu bobkovišní a blýskavek, jež se pěstují i u nás, zaznamenaly silná poškození, tyto zůstaly naprosto netknuté mrazy až do -23°C. Sami jsme vyzkoušeli, že jsou skvěle odolné i zimnímu slunci, které jim nespálí listy a ty tak zůstávají krásné a svěže zelené po celý rok. Staré listy odpadávají až po mnoha letech, takže keř je neustále pěkně hustý a neprůhledný, čehož se začalo využívat při výsadbě nadmíru atraktivně a nezvykle olistěných, nízkých, stálezelených živých plotů.
Choísie se nejlépe pěstuje stejným způsobem jako slunce milující rododendron. Má mělké kořeny a miluje kyselou, dobře odvodněnou, na živiny bohatou půdu. V těžkém jílu a vododržné zemi nepřežije. Vřele doporučujeme vysadit ji s použitím mykorrhizy, což zajistí dobré zakořenění a výživu zejména v prvních měsících po výsadbě, které bývají nejkritičtější. Jakmile po prvním roce dobře zakoření, nemusíte se o ni téměř starat. Protože kvete od poloviny jara, jakýkoli řez provádějte těsně po odkvětu.
Poslední revize 05-04-2017; 17-01-2019; 02-10-2023
