Carpinus betulus 'MONUMENTALIS' ('FASTIGIATA MONUMENT') habr obecný
Carpinus
Rod Carpinus, tedy habr, patří do čeledi břízovitých a zahrnuje kolem 30 druhů rozšířených převážně v mírném pásmu severní polokoule. Fosilní nálezy dokazují, že habry rostly v Evropě už v třetihorách, a jejich listy se dochovaly v podobě otisků v sedimentech. První botanické popisy pocházejí z 18. století, kdy se habr obecný stal součástí evropských dendrologických studií.
Habr obecný je náš původní a zároveň asi jediný pěstovaný druh z tzv. dubohabřin – přírodního lesa, kde se vyskytuje společně s duby. Přirozeně se vyskytuje po celé střední a západní Evropě a zasahuje až do Malé Asie. Poprvé jej vědecky popsal Carl Linné. Je vyhledávaný pro svou houževnatost, schopnost snášet stín i řez a pro husté olistění, které poskytuje soukromí. V kulturních dějinách se habr objevuje jako strom živých plotů, stromořadí i symbol vytrvalosti – jeho dřevo bylo tak tvrdé, že se mu přezdívalo „železné“. V lidových zvycích se habr spojoval s ochranou před zlými silami a jeho větve se používaly při slavnostech.
Odrůda Monumentalis je opravdovou lahůdkou mezi všemi habry. Je to extrémně pomalu rostoucí odrůda přísně kuželovitého růstu, která připomíná zelený obelisk. Roste jen několik centimetrů ročně, a dosahuje výšky kolem 4–5 metrů při šířce 1–2 metry. Listy jsou opadavé, v sezóně jasně zelené a na podzim se barví do žluta. I po opadu listů působí strom dekorativně díky pravidelnému větvení, které připomíná bonsaj. Oproti botanickému druhu je výrazně menší a kompaktnější, proto je skvělou volbou do malých zahrad, kde stojíte o přírodně vypadající strom, ale nemůžete si dovolit velikost běžného stromu. Skvěle vypadá jako solitéra na trávníku, kde působí opravdu monumentálně, ale uplatní se i v kompozicích s jinými pomalu rostoucími dřevinami jiných tvarů, se kterými vytvoří úhledný celek. V moderních zahradách může stát u vstupu jako živý strážce, v japonsky laděných zahradách doplní kompozici kamenů a vodních prvků. Nevyžaduje řez, ale lze jakkoli tvarovat – ideálně koncem zimy.
Podle dostupných údajů byl tento kultivar poprvé zaznamenán v Evropě v 19. století jako selekce habru s extrémně úzkým růstem. V odborné literatuře se objevují domněnky, že 'Monumentalis' může být totožný nebo blízce příbuzný s klonem Columnaris Nana, případně s dalšími podobnými formami, které se v minulosti šířily pod různými názvy. Některé zdroje dokonce uvádějí, že „Monumentalis“ mohl být jen obchodní označení pro jednu z těchto forem. To vysvětluje, proč se v historických katalogech a sbírkách objevuje směs názvů jako Columnaris, Columnaris Nana, Globosa či Fastigiata Monument, které se často překrývají. Přesná identita 'Monumentalis' tak zůstává částečně zahalena nejistotou, ale jeho charakteristický pomalý růst a kompaktní tvar jej odlišují od většiny ostatních habrů a činí z něj vyhledávanou raritu. Název „Monumentalis“ odkazuje na jeho sochařský vzhled – strom působí jako živý pomník.
Péče o habry je nenáročná. Tyto stromy prospívají na slunných i polostinných stanovištích, dobře snášejí městské prostředí i znečištěné ovzduší. Nejlépe rostou v hlubších, živných a dobře propustných půdách, ale dokážou se přizpůsobit i méně ideálním podmínkám, pokud nejsou trvale zamokřené. Vyžadují rovnoměrnou vláhu, mladé rostliny je vhodné zalévat pravidelně, starší snesou i kratší období sucha. Habry dobře reagují na řez – lze je tvarovat do živých plotů, stěn i solitérních forem, přičemž nejvhodnější doba pro tvarování je jaro nebo pozdní léto. Hnojení není nutné, postačí běžná zahradní půda. Díky své houževnatosti jsou habry odolné vůči větru i mrazu, běžně snášejí teploty až do –34 °C. Nejsou jedovaté ani alergenní, a proto patří mezi bezpečné a spolehlivé dřeviny pro zahrady i veřejné výsadby. Není vhodný pro dlouhodobé pěstování v nádobách, protože má srdčité kořeny. Snáší pouze lehké zasolení – není vhodný podél silnic, kde se v zimě solí. Není jedovatý ani alergenní a jeho kořeny nejsou nebezpečné. Stromy s kmenem je nutné na první 3 roky vyvázat do zavětrovacího úvazu a nenechat nad jejich kořeny růst trávník ani jiný plevel, než plně prokoření. Je odolný vůči větru i mrazu, snáší teploty až do –34 °C.
Poslední revize 11-01-2009; 12-11-2025

































.jpg)






