Begonia 'TORSA' mrazuvzdorná begónie

Begonie Torsa je kultivar vzniklý křížením Begonia grandis subsp. evansiana a Begonia „Bhutan species“. Docela vtipné je, že „Bhutan species“ nikdo z evropských ani amerických sběratelů nikdy neviděl, ale v odborných pojednáních o asijských druzích se objevuje, tak tomu budeme věřit 😊. Díky těmto rodičům došlo ke spojení exotického vzhledu velkých listů, robustního vzrůstu a zároveň mrazuvzdornosti se spolehlivým přezimováním. Výsledkem je mohutná, vzpřímená rostlina s obrovskými listy a něžným kvetením jako dělaná pro subtropicky laděná zákoutí.

 

Listy jsou opadavé, sytě svěže zelené a ze spodní strany mají výraznou nachovou žilnatinu tvořící atraktivní síťovinu. Při optimálních pěstebních podmínkách dosahují délky 40–50 cm a šířky 30–40 cm. Mají protáhle srdčitý tvar s jedním horním lalokem nápadně asymetricky větším. Tučné stonky dodávají celé rostlině na barevné dramatičnosti – od jara do konce léta jsou šarlatově červené až narůžovělé a s příchodem chladnějších nocí koncem sezóny se odstín mění do tlumeně vínové.

 

Květy begonie Torsa jsou jemně růžové, někdy s lehkým lososovým nebo světle korálovým nádechem, mají typický „begoniový“ tvar a jsou seskupeny do mírně převislého květenství. Vyrůstají po několika až desítkách na jedné latě, takže celá rostlina působí v době květu velmi vzdušně a elegantně. Kvetení začíná obvykle v červenci a pokračuje až do září, v teplejších oblastech i do října. Mladé rostliny mohou vykvést už v prvním roce po výsadbě, ale nejbohatší násadu květů mívají starší, dobře zakořeněné trsy. Počet květů závisí na síle rostliny a dobré výživě – u vzrostlých jedinců se může na jedné rostlině otevřít i několik desítek květů současně, rozložených do více květenství, která se postupně střídají, takže rostlina kvete nepřetržitě po celé období.

 

Díky svému exotickému vzezření se Torsa skvěle uplatní v zahradách, kde chceme navodit dojem tropického zákoutí, a to i v mírném klimatu. Vynikne jako solitér v polostinném koutě, kde její listy vytvoří dramatické pozadí pro nižší trvalky. Dobře se kombinuje s kapradinami, hostami, brunnerami nebo rodgersiemi, které sdílejí podobné nároky na vlhkost a polostín, a zároveň podtrhnou její velkolistý charakter. Na druhou stranu, máte-li rádi kontrasty, zkuste ji zkombinovat s jemnějšími květinami typu sasanek či liriope.

 

Pro výsadbu je ideální humózní, dobře propustná půda s dostatkem vláhy, ale bez dlouhodobého přemokření. Stanoviště by mělo být chráněné před prudkým poledním sluncem a silným větrem. Rostlina raší poměrně pozdě, obvykle až v květnu, proto je třeba trpělivost a ochrana mladých výhonů před slimáky – někdy je dobré udělat si v záhoně pevnou značku, abyste ji nepošlapali během jarních prací. Při výsadbě dejte pozor, aby celá hlíza byla skrytá pod zemí. V sezóně prospívá pravidelná zálivka a občasné přihnojení, na podzim po zatažení nadzemní části je vhodné přikrýt místo výsadby vrstvou listí nebo chvojí. Mrazuvzdornost je díky podílu B. grandis ssp. evansiana velmi dobrá a vyzkoušená do –17 °C, v teplejších oblastech přezimuje spolehlivě v půdě, v chladnějších lokalitách je přikrývka nezbytná.

 

Poslední revize 13-09-2025