Astilbe × arendsii 'GLORIA PURPUREA' čechrava Arendsova
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Astilbe
Rod Astilbe zahrnuje asi 18 druhů vytrvalých, oddenkatých rostlin z čeledi lomikamenovitých (Saxifragaceae), které pocházejí převážně z východní Asie (Čína, Japonsko, Korea, Himaláje) a částečně ze Severní Ameriky. První exempláře byly do Evropy přivezeny v 19. století, například z Japonska nizozemským botanikem Philippem Franzem von Sieboldem (1796–1866). Znáte ho? Po něm se jmenuje i jedna vzácnější a krásná, letně kvetoucí magnólie – Magnolia sieboldii. V Evropě se čechravy, jak se jim česky říká, rychle staly oblíbenými pro své elegantní, péřovité květenství a dekorativní listy. Významný pokrok ve šlechtění zaznamenal německý zahradník Georg Adalbert Arends (1863–1952), který na počátku 20. století vytvořil mnoho hybridů známých jako Astilbe × arendsii. Tato linie vznikla křížením zejména A. japonica, A. thunbergii a A. chinensis a znamenala revoluci v zahradní výsadbě – nabídla širší škálu barev, delší dobu kvetení a lepší přizpůsobivost různým podmínkám.
Čechrava Arendsova Gloria Purpurea je historická odrůda vyšlechtěná německým zahradníkem Georgem Adalbertem Arendsem kolem roku 1920, tedy v době, kdy Arendsův šlechtitelský program zažíval vrchol. V rodokmenu této odrůdy najdeme geny všech druhů, které k hybridizaci používal: A. chinensis (pro hustotu květenství a sucho snášející charakter), A. japonica (pro rané kvetení a kompaktnější vzrůst), A. thunbergii (pro výšku a vzdušný habitus) a A. davidii (pro robustní vzrůst a dlouhá květenství). Kombinace všech vlastností pak dala vzniknout velké nádheře, jejíž sláva je živá dodnes, neboť stále patří k vyhledávaným odrůdám.
Gloria Purpurea je poměrně vysoká čechrava s výrazně růžovými až nachovými květy v bohatých, vzpřímených latách. Vykvétá od začátku července a v ideálních podmínkách dokáže kvést až do konce srpna. Listy jsou opadavé, lesklé, tmavě zelené, hluboce zpeřené, s bronzovým nádechem, který se na podzim zvýrazňuje. Rostlina dorůstá výšky 60–70 cm a netrpí na choroby ani škůdce. Zkuste ji ve vlhkém záhonu zkombinovat s velkolistými hostami, pestrolistými dlužichami a tmavolistými popelivkami, jejichž robustní listy vytvoří působivý kontrast k jemně dělenému olistění čechrav. A pro delší dobu kvetení celek doplňte jarními trvalkami, jako jsou pomněnkovce a plicníky, které si svou slávu odbydou zjara a pak umožní čechravám nerušeně zazářit uprostřed léta, a navíc svými texturou odlišnými listy i nižší výškou nabídnou skvělý kontrast.
Pokud rostlina v první vlně hodně kvetla a je v půdě s malým množstvím živin, mohou být listy po odkvětu vyčerpané. Tehdy se vyplatí celou rostlinu po odkvětu zastřihnout u země, pohnojit tekutým hnojivem a nechat znovu narašit, aby až do konce sezóny v zahradě dělala parádu efektními listy. Pravidelné hnojení zajistí opakované kvetení po celé prázdniny.
Čechravy se přirozeně vyskytují v horských roklích a vlhkých lesích, kde oceňují stín a vlhkou půdu. Díky své odolnosti vůči stínu a vlhku se staly oblíbenými trvalkami v zahradní výsadbě, zejména kolem jezírek a v lesních zahradách. Jejich pěstování není náročné, pokud jim zajistíte vhodné podmínky: mají rády vlhkou zem bohatou na živiny a raději polostín než přímé slunce. Avšak pokud nabídnete pravidelnou zálivku nebo umístění v lehce zamokřené zemi, budou růst dobře i na plném slunci. Dobrým hnojením vylepšíte bohatost a kvalitu květů. V příliš vápenitých půdách stejně jako v tuhé jílovité zemi, která v létě vysychá, neporostou dobře. Pro nejlepší výsledky je dobré rostlinu jednou za 4 roky přesadit a zmladit odstraněním starých a odumřelých hlíz. Přesazování a dělení trsů provádějte zjara před rašením. Suché listy a květy odřežte rovněž na jaře. Plně mrazuvzdorná do cca -34 °C a vhodná i do větších nádob, kde bude vyžadovat častější zálivku a hnojení.
Poslední revize 29-06-2025
