Acer negundo 'SENSATION' javor jasanolistý
Acer
Rod javorů (Acer) patří k dřevinám, které se na severní polokouli objevily velmi brzy a jejich základní podoba se od té doby, na rozdíl od mnoha jiných stromů, příliš nezměnila. Už třetihorní fosilie z Evropy, Asie i Severní Ameriky ukazují listy a plody, které bychom bez váhání poznali i dnes, včetně typických dvounažek. Z českých nalezišť je známá například Bílina, kde se v mladších třetihorách zachovaly zkamenělé listy a plody javorů, svědčící o tom, že tyto stromy byly součástí zdejší krajiny dávno před příchodem člověka. Vědecky rod popsal Carl Linné (1707–1778) ve svém zásadním díle Species Plantarum z roku 1753, ale jeho vnitřní členění se od té doby opakovaně proměňovalo. Právě východní Asii, zejména Čínu, Japonsko a oblast Himálaje, dnes botanici považují za skutečné centrum druhové rozmanitosti rodu. Javory obývají mimořádně pestrou škálu stanovišť, od horských lesů subtropů až po chladné oblasti mírného pásma. Patří k dřevinám, které člověka provázejí krajinou i kulturou po velmi dlouhou dobu.
Acer negundo - javor jasanolistý pochází ze Severní Ameriky, kde byl po staletí součástí každodenního života původních obyvatel i pozdějších evropských osadníků. Roste přirozeně podél řek, na záplavových územích a v otevřených lesích, kde se uplatňuje jako rychle rostoucí, přizpůsobivý strom. V době, kdy nebyl všude dostupný cukrový javor, se z jeho mízy běžně získával cukr, byť s nižší výtěžností a jemnější chutí. Do Evropy byl zaveden roku 1688 do zahrad ve Fulhamu u Londýna, kde jej pěstoval Henry Compton (1632–1713), jeden z nejvýznamnějších introduktorů severoamerických dřevin své doby. Odtud se javor jasanolistý postupně šířil do botanických zahrad a parků po celé Evropě. Na území dnešního Česka je doložen od roku 1835, kdy se objevil v pražské Královské oboře ve Stromovce, odkud se rychle rozšířil do zámeckých parků, městské zeleně i volné krajiny. A často ani ne záměrně: u javoru jasanolistého byla na základě dlouhodobých odborných studií prokázána vysoká míra invaznosti, kvůli níž byl botanický druh vyloučen z doporučených výsadeb a v řadě lokalit je cíleně odstraňován. V zahradní praxi se proto používají pouze vybrané, převážně sterilní kultivary, které nepředstavují srovnatelné riziko pro okolní vegetaci.
Javor jasanolistý Sensation je opravdu senzační, zejména díky barvě listů – nové raší měděno‑červené a vytvářejí na stromě efekt „ohnivého“ lemu, který v průběhu sezóny postupně přechází do sytě zelené; na podzim se koruna často zbarví do červených a oranžových tónů. Tento kultivar je klon nalezený Warrenem Carnefixem v raných osmdesátých letech, původní strom byl objeven v oblasti Idaho u opuštěného usedlosti, a jde o samčí klon, tedy obvykle neplodí semenné vějířky, což je v městských výsadbách praktická výhoda. V Severní Americe může mít Sensation robustnější vzrůst a dosahovat větších rozměrů, v evropských podmínkách se však často uvádí kompaktnější, pravidelnější habitus s výškou kolem 6–8 metrů; růst je spolehlivý, středně rychlý až rychlý, a koruna má tendenci být široce kulovitá až oválná. Kultivar bývá popisován jako méně divoký, zato hustší a dekorativnější díky trvalému barevnému kontrastu v koruně, a v plánování zahrad a parků jej využijete tam, kde chcete výraznou barevnou složku bez velkých nároků na péči.
Javor jasnolistý nevyžaduje žádnou péči. Je odolný silným mrazům, větru, suchu i dočasnému podmáčení. Netrpí na nemoci a prospívá na plném slunci i v polostínu. Nejlépe se mu daří v hlubších, vlhčích, ale dobře propustných půdách, snese však i sušší stanoviště a městské prostředí. V prvních třech letech po výsadbě je nutné strom pevně zavětrovat, aby se dobře ukotvil a kmen rostl rovně. V tu dobu nenechte nad kořeny růst trávu ani jiné rostliny. Řez není nutný, ale je možný – ideálně koncem zimy, než vystoupá míza. Stromy či keře s pravidelně prováděným zpětným řezem vykazují hosté větvení s velkými listy, což jim přidá na estetice. Mrazuvzdornost je výborná – snáší až cca -45 °C.
Poslední revize 07-01-2012; 22-02-2026
