Hamamelis x intermedia 'ARNOLD PROMISE'

Vilíny jsou okouzlující keře, které si svou slávu vydobyly díky kvetení v době, kdy květů a barev vůbec je v zahradě poskrovnu = uprostřed a na konci zimy. Jejich latinské jméno hamamelis je složené z řeckých slov hama/homoios (zároveň) a méllon/mílo (jablko/ovoce) a odkazuje na fakt, že květy se objevují zároveň s dozrávajícími semeny z předešlého roku. V zahradách se nejčastěji setkáte s vilínem prostředním, který poprvé popsal a pojmenoval Alfred Rehder r. 1945 v Arnoldově Arboretu při Harvardově univerzitě v Bostonu v USA (zal. 1872). Vznikl samovolným zkřížením mezi jedním keřem druhu h. mollis, jehož semena zaslal přímo z Číny ze své výpravy Ernest H. Wilson r. 1908, a h. japonica, které rostly v arboretu a zřejmě tento keř opylily. Ze sebraných semen nechali vyrůst nové rostliny, které byly vzhledově i chováním jiné, ale pouze jedna vykazovala to nejlepší z obou rodičů. Nazvali ji Arnold Promise (Arnoldův příslib) a stala se klíčovou pro všechna následná šlechtění, ze kterých vzniklo již mnoho nových a krásně vybarvených odrůd.

Odrůda Arnold Promise se pokládá za nejbohatěji kvetoucí kultivar vilínu se žlutými květy. Květy mají tvar krátkých třásní, zářivou barvu, je jich mnoho a vyrůstají na holém dřevě bez listí. Mají rády chlad, takže pokud vykvetou ke konci zimy, květy vydrží na stromě až do příchodu teplých dnů. Za slunečného a bezmrazého počasí překrásně a velmi silně voní typickou, nasládle kořeněnou vůní. Další parádou jsou jeho velké, lísce se podobající okrouhlé, opadavé listy, které jsou v sezóně zelené a na podzim se barví na zlatožluté až oranžové, což je v opadávající zahradě nepřehlédnutelné. Roste středně rychle do vzpřímeného keře s otevřenou korunou ve tvaru písmene „V“ a díky velikosti do 3 metrů se vejde téměř do každé zahrady.

Anglická Královská zahradnická společnost (RHS) odrůdě udělila roku 1993 ocenění AGM (Award of Garden Merit) za krásu a spolehlivost. Historicky první keř, který rostl v arboretu před Hunnewell Building, zašel před rokem 1969 a na jeho památku a vzhledem k jeho významu byl poblíž z jeho řízku vysazen nový, který arboretum zdobí dodnes (stav z r. 2023).

Vilín má rád vlhkou a kyselou půdu, nesnáší vápno a tuhou, vododržnou zem. Nejlépe prospívá na výslunném místě či v mírném polostínu. Mladší keře můžete řezat okamžitě po odkvětu, i silně, ale starší rostliny nemají rády pravidelný střih. Avšak je možné, praktické, a dokonce i velmi estetické starším keřům odřezat tenčí větvičky ve spodních patrech do otevřeného vícekmene s pouze několika silnějšími kosterními větvemi od země, kolem kterého snáze projdete nebo podjedete sekačkou, je-li vysazen v trávníků. Prvních 5-8 let po výsadbě ale udržujte prostor nad kořeny prázdný (bez trávy) a ideálně zamulčovaný, protože tráva je silný konkurent hlavně pro mladé a slabší keře. Je výborně mrazuvzdorný do cca -29 °C, ale není vhodný do otevřených krajin a do nádob.

Poslední revize 22-12-2008; 14-02-2011; 04-02-2024