Metasequoia glyptostroboides 'Ogon' GOLDRUSH

Jedna zahradnická legenda 20. století praví toto: celá staletí se věřilo, že metasekvoje jsou pohřbeny jen ve zkamenělinách stejně jako trilobiti. Až v roce 1941 byly v Číně nalezeny živé exempláře, které byly okamžitě podrobeny botanickému výzkumu, nadšeně množeny a následně vydány do světa jako nově vzkříšení obyvatelé naší prehistorie. Kdo by nechtěl mít doma strom z doby dinosaurů! Jenže. Sami dobře víte, jak je to s legendami – každá huba si na ní něco přidá. Do roku 2000 se na té legendě přiživilo tolik lidí nejen z médií, ale i z akademických kruhů, kde každý hledal lesk pro svou prestiž, že botanik Jinshuang Ma z Brooklynské botanické zahrady se rozhodl jít po pravých stopách a vysledovat pravdivý příběh, který zveřejnil hned ve dvou odborných pojednáních z let 2002 a 2003 následovně:

Roku 1943 čínský botanik Zhan Wang posbíral první semena a nalámal pár větviček z jediného nalezeného exempláře, a aniž by si byl vědom jejich důležitosti, protože rostlinu chybně pojmenoval jako Glyptostrobus pensilis, je odeslal je do univerzity v Nanjingu profesoru W.C. Chengovi. Tam odhalili omyl a ohromeni jeho nálezem se zjara roku 1946 rozhodli vyslat svého studenta C.T. Hwa na místo nálezu do takzvaného Údolí metasekvojí, aby posbíral více semen. Nakonec jich bylo několik kilogramů (!) a když si uvědomíme, že velkou část cesty musel pěšky, jeho zásluhy jsou přímo úměrné tíze jeho batohu. Semena následně z univerzity rozeslali na neuvěřitelných 76 adres po celém světě – od botanických zahrad a škol až po soukromé sběratele. Celá akce vzbudila senzaci a obrovský mediální zájem, že se na ní přiživilo mnoho lidí a zapříčinila mnoho dohadů i svárů mezi botanickými kapacitami.

Poválečný útlum vztahů mezi komunistickou Čínou a kapitalistickým Západem na nějakých 30 let ukončil téměř veškerou komunikaci včetně té botanické, což mělo za následek žádná další semena z Číny. Stejně jako nouze naučila Dalibora housti, pěstitelé v jiných zemích si museli vystačit s tím, co měli, a tak přirozeně zkusili i vegetativní množení. S nadšením zjistili, jak snadno se metasekvoje množí pomocí řízků, a navíc že je odolná snad všem nemocem a škůdcům. Díky nim je dnes tato dřevina již snadno dostupná v každé dobré školce a díky občasné variabilitě existuje dost atraktivních odrůd (ke dnešnímu dni 29 registrovaných) vhodných i do menších zahrad.

GOLDRUSH je obchodní pojmenování pro odrůdu Ogon, která byla do Evropy přivezena poprvé v roce 1993 z Japonska, kde byla vyšlechtěna. Dovezl jí holandský botanik Peter Zweinburg z Boskoopu a během následujících let se stala hitem.

Její krásné zlatožluté až žlutozelené měkké jehličí je ploché a měkké na dotek. Růst je zprvu řidší a patrovitý, později pravidelně pyramidální. Kmen má načervenalou barvu a je nápadně vláknitý. Na podzim před opadáním jehličí mění barvu na měděnou až zrzavou. Pravidelným tvarovacím řezem mladých rostlin zjara před rašením získáte krásné dřeviny již v raném věku.

Metasekvoje je blízce příbuzná s tisovcem (taxodium distichum) a stejně jako on miluje vlhčí zem. Některé prameny dokonce uvádějí, že kořeny mohou částečně stát v mělké vodě. Máme vyzkoušené, že výborně prosperuje v lehce podmáčené, vododržné zemi, ale v bahně jsme jej ještě nepěstovali. Zem by měla být dostatečně živná. Přestože je plně otužilá, uvítá teplé osluněné stanoviště. Tento druh je příliš nový, aby bylo možné odhadnout konečnou výšku v dospělosti. Většinou se udává kolem 6m. Plně mrazuvzdorná do cca -29°C.

Poslední revize 21-12-2008; 16-01-2017