Agapanthus 'BLUE CLOUD'

Kalokvět pochází z Jižní Afriky a jedná se o typicky letní trvalku s dužnatými kořeny. Díky mezidruhovému křížení se získávají nové odrůdy, které vynikají nejen krásou květů, ale někdy nečekaně i lepší mrazuvzdorností, o čemž samotní šlechtitelé ani neví a dost možná to ani nebylo jejich cílem, neboť kalokvěty se většinou šlechtí v zemích s daleko teplejším klimatem, než je u nás. Naopak cíleným křížením kalokvětů s účelem zajištění vyšší mrazuodolnosti se ve 40. letech 20. století zřejmě jako první zabýval Hon W J Lewis Palmer, tehdejší viceprezident anglické Královské zahradnické společnosti (RHS) z Headbourne Worthy Grange v Hampshiru. Jeho výtvorům se dostalo označení Headbourne Hybrids a při dodržení správných podmínek je můžeme pěstovat i u nás.

Kalokvětů, které v odrůdovém jméně nesou výraz Cloud (česky mrak, oblak), je hned několik a každý vyšlechtil někdo jiný. Storm Cloud stvořil Jimmy Giridlian z USA už roku 1943, Snow Cloud na druhém konci světa nám dobře známý Vance Hooper, šlechtitel překrásných magnólií z Nového Zélandu, Purple Cloud je opět americký a pochází ze semen získaných od Barrieho Coate ze společnosti Saratoga Horticultural Foundation v Kalifornii, kde vyšlechtili i odrůdu Summer Clouds.

Kalokvět Blue Cloud (‚Modrý oblak‘) vás okouzlí svou až nebesky modrou barvou květů, které nejsou tak temné jako na jiných odrůdách, ale nabídnou klidný, pastelový odstín s levandulově fialovým podtónem, který se skvěle kombinuje s jinými suchomilnými trvalkami měkkých barev, jako jsou například řebříčky nebo svíčkovce. Květenství jsou vrcholové okolíky podobně jako u okrasného česneku a jednotlivé květy jsou protáhlé zvonky, které mají zevnitř několik nápadných, tmavších proužků. Otevírají se postupně od postranních do vrcholových, takže kvetení jednoho stonku trvá poměrně dlouho.

Stonky jsou dužnaté ale pevné a výrazně kratší než u botanického druhu a. umbellatus a dosahují výšky kolem 60 cm. Listy jsou středně zelené, přízemní, široce podélné. Vykvétá koncem června a kvetení většinou trvá 6 až 8 týdnů, podle stáří a síly rostliny.

Kalokvět pěstujte ve výživné zemi, která musí být velmi dobře odvodněná, aby kořeny přes zimu neshnily. Od pozdního jara do konce léta rostlina uvítá hnojení a občasnou zálivku, přestože díky dužnatým kořenům výborně zvládá i dočasné sucho. Ve Středozemí patří k nejoblíbenějším letním rostlinám jak do nádob, tak do zahrad. U nás je výborný do letních kompozic k bazénům a letním terasám, kde si léto užíváte nejdéle. Nechutná slimákům.

Jako ochranu před mrazy mu v zóně 7 postačí zamulčování suchou kůrou nebo listím na konci podzimu, ale v chladnějších oblastech s tuhými zimami můžete rostlinu zasypat větším množstvím kůry, a navíc ochránit nepromokavým krytem. Na konci zimy, co nejdříve po nebezpečí nejsilnějších mrazů, odstraňte kryt a polovinu kůry a vyčkejte do opravdového jara (březen/duben), kdy můžete odhrabat i kůru, odstranit zbytky listů a nechat rostlinu opět vyrašit. Doposud vyzkoušená mrazuvzdornost je -20 °C a předpokládá se, že snese ještě o něco více.

Poslední revize 14-07-2024