Carex pendula

Ostřice (carex) je velmi obsáhlý rod stálezelených i opadavých trav, které spojuje významná vlastnost, jež jim dala botanické jméno a promítla se i do češtiny – okraje jejich listů jsou totiž více či méně ostré, podobně jako precizně nařezané listy kancelářského papíru. Ostřic je více než 1500 druhů (moderní prameny hovoří již o téměř 2000) a objevují se prakticky ve všech klimatických zónách od horkých tropů až po arktické oblasti, kde se mimochodem jedná o jednu z nejvýznamnějších skupin flóry, která je schopná přežít v tak nehostinných podmínkách. Liší se velikostí, barvou, šířkou listu, kvetením i stylem růstu – některé jsou trsovité, jiné se rozrůstají a dokážou vytvořit nepropustný půdní pokryv. Většina ostřic včetně těch, které jsou domácí i u nás, se přirozeně nachází na vlhkých až mokrých stanovištích, což je vcelku paradox, protože mnoho z nich výborně zvládá dlouhodobé sucho, pokud nejsou na osluněné lokalitě.

Ostřice převislá je další zajímavostí v této velké skupině. Jedná o stálezelenou trávu pocházející snad ze všech koutů Evropy od Portugalska až po Švédsko a přirozeně se vyskytující i v horkých oblastech jako jsou Azorské ostrovy, severozápad Afriky, a dokonce i blízký Střední Východ. Do USA a na Nový Zéland, kde je nyní rovněž najdete ve volné přírodě, byly nejspíš zavlečeny.

Její listy jsou běžně 40-50 cm dlouhé a 2 cm široké, ale v ideálních podmínkách umí dorůst až metrové délky. Jsou zelené a lesklé, v kyselých půdách je zelená tmavší, v alkalických světlejší a okraje nejsou moc ostré. V květnu vyrůstají stonky s květy o délce 1-2 m, které jsou zakončené převislými klasy, jež připomínají jehnědy. Na konci stonku je vždy samčí květ v béžové až bronzové barvě (většinou jeden, výjimečně dva) a pod ním několik delších, samičích, spíše zelených květů. Mohou mít až 26 cm a díky bohatému kvetení vypadají opravdu impozantně.

Stálezelené ostřice zón 4 až 8 jsou bezproblémové pro pěstování i v neudržovaných zahradách. Po výsadbě nevyžadují žádnou péči, přesto pro maximální efekt je vhodné je jednou za pár let po zimě sestříhat a nechat narašit pouze nové listy, pokud jsou zjara nevzhledné. Ideální umístění je v polostínu nebo ve stínu, ale snáší i plné slunce při občasné zálivce. Ale časté výkyvy těchto podmínek jim nedělají moc dobře. Zem by měla být přiměřeně živná, zvládnou i chudou půdu, ale hustší a pěknější budou v kvalitnější půdě a výborně se jim daří v jílovité zemi. Ostřice převislá je typická pro vlhká až podmáčená stanoviště, nebojte se ji u vás v zahradě dát do míst, kde se stahuje voda a ničemu jinému se tam nedaří, protože většina ostatních trav má ráda spíše sucho. Je plně mrazuvzdorná do min. -34 °C.

Poslední revize 23-08-2024