Hamamelis x intermedia 'HARRY'

Vilíny jsou okouzlující keře, které si svou slávu vydobyly díky kvetení v době, kdy květů a barev vůbec je v zahradě poskrovnu = uprostřed a na konci zimy. Jejich latinské jméno hamamelis je složené z řeckých slov hama/homoios (zároveň) a méllon/mílo (jablko/ovoce) a odkazuje na fakt, že květy se objevují zároveň s dozrávajícími semeny z předešlého roku. V zahradách se nejčastěji setkáte s vilínem prostředním, který poprvé popsal a pojmenoval Alfred Rehder r. 1945 v Arnoldově Arboretu při Harvardově univerzitě v Bostonu v USA (zal. 1872). Vznikl samovolným zkřížením mezi jedním keřem druhu h. mollis, jehož semena zaslal přímo z Číny ze své výpravy Ernest H. Wilson r. 1908, a h. japonica, které už rostly v arboretu a zřejmě tento keř opylily. Ze sebraných semen nechali vyrůst nové rostliny, které byly vzhledově i chováním jiné, ale pouze jedna vykazovala to nejlepší z obou rodičů. Nazvali ji Arnold Promise (Arnoldův příslib) a stala se klíčovou pro všechna následná šlechtění, ze kterých vzniklo již mnoho nových a krásně vybarvených odrůd.

Vilín Harry z roku 1988 vyšlechtil Robert de Belder z belgického arboreta Hemelrijk a pojmenován byl po kurátorovi z Kalmthout Arboretum, jehož celé jméno zní Harry van Trier. Jedná se o bujně rostoucí odrůdu, jejíž tenké okvětní plátky jsou zářivě jantarově oranžové od prostředku ke konečkům, ale blíže kalichu jsou ohnivě červené. Vykvétá již v zimě, v její teplé části (někdy již na přelomu ledna a února) a vydrží kvést až 8 týdnů. Za slunečného a bezmrazého počasí překrásně a velmi silně voní typickou, nasládle kořeněnou vůní. Okvětní plátky uzoučké, dlouhé a mírně protočené.

Další parádou jsou jeho velké, lísce se podobající okrouhlé, opadavé listy, které jsou v sezóně zelené, na podzim nabírají nakrátko odstíny červené a ohnivě oranžové, později hlavně sytě žluté s tmavšími okraji, což je v opadávající zahradě nepřehlédnutelné. Harry roste rychle a vzpřímeně do stejně širokého jako vysokého keře s otevřenou korunou ve tvaru písmene „V“ a díky velikosti do 3 metrů se vejde téměř do každé zahrady. Anglická Královská zahradnická společnost (RHS) odrůdě udělila roku 2012 ocenění AGM (Award of Garden Merit) za krásu a spolehlivost.

Vilín má rád vlhkou a kyselou půdu, nesnáší vápno a tuhou, vododržnou zem. Nejlépe prospívá na výslunném místě či v mírném polostínu. Mladší keře můžete řezat okamžitě po odkvětu, i silně, ale starší rostliny nemají rády pravidelný střih. Avšak je možné, praktické, a dokonce i velmi estetické starším keřům odřezat tenčí větvičky ve spodních patrech do otevřeného vícekmene s pouze několika silnějšími kosterními větvemi od země, kolem kterého snáze projdete nebo podjedete sekačkou, je-li vysazen v trávníků. Prvních 5-8 let po výsadbě ale udržujte prostor nad kořeny prázdný (bez trávy) a ideálně zamulčovaný, protože tráva je silný konkurent hlavně pro mladé a slabší keře. Je výborně mrazuvzdorný do cca -29 °C, ale není vhodný do otevřených krajin a do nádob.

Poslední revize 03-02-2024