Carex comans 'BRONZE FORM'

Ostřice (carex) je velmi obsáhlý rod stálezelených i opadavých trav, které spojuje významná vlastnost, jež jim dala botanické jméno a promítla se i do češtiny – okraje jejich listů jsou totiž více či méně ostré, podobně jako precizně nařezané listy kancelářského papíru. Ostřic je více než 1500 druhů (moderní prameny hovoří již o téměř 2000) a objevují se prakticky ve všech klimatických zónách od horkých tropů až po arktické oblasti, kde se mimochodem jedná o jednu z nejvýznamnějších skupin flóry, která je schopná přežít v tak nehostinných podmínkách. Liší se velikostí, barvou, šířkou listu, kvetením i stylem růstu – některé jsou trsovité, jiné se rozrůstají a dokážou vytvořit nepropustný půdní pokryv. Většina ostřic včetně těch, které jsou domácí i u nás, se přirozeně nachází na vlhkých až mokrých stanovištích, což je vcelku paradox, protože mnoho z nich výborně zvládá dlouhodobé sucho, pokud nejsou na osluněné lokalitě.

Ostřice chocholatá je stálezelená okrasná tráva z Nového Zélandu, která kromě pár jinak vybarvených odrůd nabízí zejména hnědou barvu listů, což je u trav naprosto výjimečné. Bronze Form je odrůda se sytě bronzově červenohnědými a úzkými listy s oranžovými odlesky. Jsou částečně vzpřímené a boční listy se mírně ohýbají. Tvoří husté trsy. Od velmi podobné bronzové ostřice Buchananovy se liší širšími listy a vzpřímenějším, nepříliš polehavým habitem. Ve druhé polovině léta se objevují esteticky nevýznamné květy na kratších stoncích.

Bronzově vybarvené odrůdy ostřic mohou budit dojem neživých trsů, je proto vhodné jejich vzhled umocnit a odůvodnit jejich použití kombinací s velkolistými či naopak drobnolistými trvalkami svěžích barev. Rovněž vypadají krásně obsypané světlým štěrkem nebo kamínky a jako okraj dlažby, hnědý kůrový mulč není příliš vhodný.

Ostřice chocholatá nevyžaduje žádnou péči, jakmile zakoření. Pouze pro hezčí vzhled doporučujeme po zimě vyčesat staré listy z celého trsu, aby měla místo na produkci nových. Případně ji jednou za pár let můžete po zimě sestříhat a nechat narašit pouze nové listy, pokud jsou zjara nevzhledné. Ideální umístění je na plném slunci nebo v polostínu. Má ráda vlhko, ale po zakořenění dobře zvládá i letní přísušky. Nesnáší trvalé mokro. Zem by měla být přiměřeně živná, zvládne i chudou půdu, ale hustší a pěknější bude v kvalitnější půdě. Tento druh je odolný do min. -24 °C, možná ještě o trochu více.

Poslední revize 28-11-2023