Pseudolarix amabilis (syn. Pseudolarix kaempferi)

Rod pseudolarix zahrnuje jen jediný druh pseudolarix amabilis - pamodřín líbezný, dříve nazývaný též Kaempferův (Pseudolarix kaempferi) po německém přírodovědci, lékaři a botaniku jménem Engelbert Kaempfer (1651-1716). Byl to člověk mnoha zájmů zeměpisně směřujících hlavně k Asii a nás budou přirozeně zajímat hlavně jeho botanické spády. V letech 1690 a 1691 podnikl cestu do Japonska, během které detailně popsal některé do té doby neobjevené rostliny, jež později představil s detailními kresbami v publikaci Flora Japonica. Dokážete si v dnešní digitální době, kdy každý umí udělat skvělou fotku obyčejným telefonem, takovou práci? Byl kupříkladu prvním západním člověkem, který poprvé viděl a popsal jinan dvoulaločný (ginkgo biloba), jehož semínka posbíral a přivezl zpět do Evropy a vysel je v botanické zahradě v Utrechtu. Jsme mu rovněž vděční za kamélie a rododendrony, a zejména za modřín japonský, kterého bylo od té doby vyšlechtěno a zaregistrováno přes 30 odrůd.

Pamodřín paradoxně nepatří k jeho objevům – do Evropy, konkrétně Anglie jej poprvé přivezl roku 1852 z Číny jiný věhlasný botanik Robert Fortune. Podle nalezených fosilií byl tento strom na naší planetě už v době svrchní křídy, někdy před 95 miliony lety. Chce se mi říct ten starý vtip o věku – že to bylo Mrtvé moře ještě marod, ale fakticky ještě neexistovalo, když vzniklo před „pouhými“ 3 miliony lety 😁.

Pamodřín líbezný je podobný modřínu v tom, že se jedná o opadavý jehličnan s měkkými, svěže zelenými jehlicemi. Jejich délka je dost variabilní: 3-7 cm – záleží na matečnici, čárkovité a na podzim se mění do zářivě zlatožluté, než ztmavnou do bronzové a opadají. Zejména pohled na podzimní strom bývá důvodem, proč se vysazuje, protože dokáže rozsvítit každou zahradu na samém konci sezóny.

Roste rychle, vzpřímeně a tvoří vzdušné, široce jehlancovité koruny s nápadně vodorovnými patry. Vypadá poněkud exoticky, protože jeho dlouhé jehličí je dobře vidět i zdálky a dělá nevšední efekt. Koruna je plná, ale netvoří tmavý stín, projde skrze ní dostatek světla, aby pod ní mohly růst keře či trvalky vhodné do polostínu. Díky rychlému růstu nabídne pěkné, rovné kmeny, které ve vyšším věků tvoří užší, červené brázdy a lehce se odlupující borku, podobně jako třeba metasekvoje, jejíž slídy jsou ale nápadně širší. Starší rostliny tvoří menší, světle hráškově zelené šišky, které se brzy po dozrání rozpadají.

Pamodřín roste nejlépe v hlubokých půdách neutrální až kyselé reakce s dostatkem živin a vláhou, ale bez trvalého podmáčení. Jeho statné kořeny směřují dolů, takže nenarušuje základy, zídky nebo zpevněné plochy. Miluje slunná a výhřevná stanoviště a prostor, přesto mu dělá dobře, když jej z návětrné strany chrání blízko rostoucí jiné dřeviny nebo les. Řez je vhodný jarní pro podporu větvení a letní pro tvarování. Je mrazuvzdorný přinejmenším do -34 °C, laboratorní testy prokázaly, že jeho pletivo zvládne až -45 °C, ale mladé stromy může zničit mráz o síle -35 °C.

Poslední revize 29-10-2023