Enkianthus campanulatus

Latinské jméno enkianthus bylo vytvořeno ze dvou řeckých slov, přestože tento půvabný keřík zvonkovec má svůj původ v Japonsku. Patří do vřesovištní skupiny rostlin a také se tam nádherně hodí.

Svojí stavbou nepřipomíná žádnou z již známých rostlin, čímž stávající azalky, rododendrony, mamoty a jiné oblíbence vhodně doplní. Jedná se o opadavý keř, který roste vcelku pomalu do cca 1,5m. Jeho hlavní větve jsou vždy 100% vertikální a na konci se rozvinou v růžici listů a později v nové přírůstky.

Ke konci jara se pod nimi objevují velmi okouzlující a elegantní zvonkovité krémové květy s nápadným červeným žilkováním. Na větvičkách visí jako malé lampionky pod deštníkem z drobných listů. Opylené květy střídají tobolky s plody, které se někdy u malých rostlin doporučuje stejně jako u pěnišníků otrhat, aby rostlinu nevysilovaly. My to nedělali a i tak jsou naše zvonovce silné a krásné.

Další devizou tohoto keře je fascinující barva podzimního listí, kdy (podle stanoviště) změní barvu listí na zářivě červenou, oranžovou a zlatožlutou, než opadá. Zvonkovec se obyčejně nestříhá, pouze výhony, které např. vinou nepřiměřeného hnojení zešílely a přerostly, lze zakrátit. Udělejte to co nejdříve, abyste se na jednu sezónu nepřipravili o květy. Vyšší keře je možné stříhat každoročně po odkvětu, pokud si je chcete udržet v kompaktním tvaru.

Potřebuje kyselou, vlhčí půdu s vysokým obsahem živin a slunné stanoviště. Nevyžaduje žádnou péči. Mrazuvzdorný do cca -34 °C.

Poslední revize 02-02-2008.