Quercus ilex var. integrifolia

Quercus ilex var. integrifolia
dub cesmínový (stálezelený dub)
dub cesmínový (stálezelený dub)
VZRŮST | středně vysoký strom |
---|---|
vyšší keř | |
BĚŽNÁ VÝŠKA | 4-10m |
BĚŽNÁ ŠÍŘKA | 3-6m |
KATEGORIE LIST | listnatý stálezelený |
BARVA LISTŮ |
![]() |
NÁROKY NA SLUNCE | slunce |
NÁROKY NA PŮDU | jakákoli (od kyselá po zásaditou) |
NÁROKY NA VLHKOST PŮDY | suchá a velmi propustná (výborná drenáž) |
USDA zóna (nejnižší) | 6 (do -23°C) |
KÓD ZIMNÍ OCHRANY | |
PRO ZÓNY 5+6 |
![]() |
PRO ZÓNU 7 |
![]() |
ZAŘAZENA DO KATEGORIÍ |
Stálezelené listnáče Stromy |
Dub cesmínový (nebo také cesmínovitý, ale tomuto jménu se z důvodu možné záměny s dubem cesmínolistým raději vyhýbáme) je stálezelený strom pocházející z oblasti Středomoří, kde tvořil rozsáhlé porosty stálezelených, tzv. tvrdolistých lesů, ale v současné době je již z velké části vykácen. Poprvé byl popsán v roce 1753 a jeho rodnou oblastí jsou jih Itálie, Francie, Španělsko, Portugalsko, západní Balkán a mírnější pás severní Afriky. Přestože roste na vyprahlých částech kontinentu a Kanárských ostrovů, stále se mnohde dočtete, že nezvládá sucho, což je pravý opak důvodu, proč je vysazován – najde si totiž vodu hluboko v zemi, takže zvládne celé léto bez jediného deště, pročež je hojně vysazován jako odolný strom jihoevropských měst, kde zvládá silnou akumulaci letního tepla, sucha i zadláždění. Roste v nadmořských výškách od 0 do 1400 metrů nad mořem.
Dub cesmínový je samostatným druhem, nejedná se o křížence, i když se v názvu vyskytují 2 druhy: dub a cesmína. Existuje několik selekcí (nikoli uznaných odrůd), jež vznikly jako semenáčková mutace a jsou viditelně odlišné, proto má smysl je oddělit. Varieta integrifolia, z latiny celokrajná, byla poprvé popsána roku 1836 a vyznačuje se hladkými okraji bez ostnů, s málo viditelnými zářezy či zoubky a často i bez nich. Její neopadavé, kožovité listy jsou lesklé navrch, stříbřité a plstnaté zespodu, mohou být protáhlé až krátce kopinaté či protáhle vejčité, zvlněné až s mírně stočenými okraji. Mladé listy jsou svěže zelené až olivově stříbřité a dozrávají do středně až velmi temně zelené. Starší rostliny tvoří drobné, podlouhlé až kulaté, tmavě hnědé, lesklé žaludy se světlou čepičkou.
Růst této dřeviny je v mládí vcelku rychlý a prutovitý – dokáže přirůstat od 30 cm do 1 metru za rok, ale jakmile získá sílu a potřebnou velikost, růst se výrazně zpomalí a začne zahušťovat a stává se každým rokem krásnější. Mladší kusy jsou převážně vzpřímené a silnější a starší duby rozevírají zakulacenou až široce dómovitou korunu, která se více ukáže, pokud jej pěstujete jako strom s kmenem a korunou. Stromy jsou překrásně husté a tvarované samy od sebe a nabízí typicky dubovou podívanou, příjemný stín a listy po celý rok. Keřovitě rostoucí kusy se používají jako husté a dlouhověké živé ploty a větrolamy a někdy se tvarují do atraktivních vícekmenů s několika silnými kmeny ve spodní části a hřibovitou korunou.
Cesmínový dub jsme začali testovat po roce 2010. Ty nejmladší rostliny s měkkými pletivy neměly šanci na přežití zimy, pokud teplota klesla pod -23 °C, ale jakmile se jednalo o rostliny s matnou a šedavou borkou, tedy zralým dřevem, byli jsme překvapeni, jak výborně české zimy zvládl a že mu nevadí ani prudké kolísání teplot na jejím konci.
Dub cesmínový se spokojí s téměř jakoukoli dobře propustnou půdou, aby mu zejména v zimě nestála voda u kořenů, které by shnily. Rovnoměrné vlhko po výsadbě mu umožní dobře zakořenit, ale zálivka v následných letech již není nutná. Má rád hodně slunce a teplo, není tudíž vhodné jej vysazovat v okrajových částech zóny 6 do otevřených poloh (vršek kopce, rozlehlá planina apod.). Pro pěstování ve středoevropských podmínkách je nutné vybírat a vysazovat pouze kusy se zralým dřevem, které již mráz nepoškodí. Řez je možný jakýkoli, i hluboce zmlazovací, ideálně zjara před rašením nebo v půlce léta pro tvarování. Doposud vyzkoušená mrazuvzdornost je -24 °C.
Poslední revize 15-01-2023
Dub cesmínový je samostatným druhem, nejedná se o křížence, i když se v názvu vyskytují 2 druhy: dub a cesmína. Existuje několik selekcí (nikoli uznaných odrůd), jež vznikly jako semenáčková mutace a jsou viditelně odlišné, proto má smysl je oddělit. Varieta integrifolia, z latiny celokrajná, byla poprvé popsána roku 1836 a vyznačuje se hladkými okraji bez ostnů, s málo viditelnými zářezy či zoubky a často i bez nich. Její neopadavé, kožovité listy jsou lesklé navrch, stříbřité a plstnaté zespodu, mohou být protáhlé až krátce kopinaté či protáhle vejčité, zvlněné až s mírně stočenými okraji. Mladé listy jsou svěže zelené až olivově stříbřité a dozrávají do středně až velmi temně zelené. Starší rostliny tvoří drobné, podlouhlé až kulaté, tmavě hnědé, lesklé žaludy se světlou čepičkou.
Růst této dřeviny je v mládí vcelku rychlý a prutovitý – dokáže přirůstat od 30 cm do 1 metru za rok, ale jakmile získá sílu a potřebnou velikost, růst se výrazně zpomalí a začne zahušťovat a stává se každým rokem krásnější. Mladší kusy jsou převážně vzpřímené a silnější a starší duby rozevírají zakulacenou až široce dómovitou korunu, která se více ukáže, pokud jej pěstujete jako strom s kmenem a korunou. Stromy jsou překrásně husté a tvarované samy od sebe a nabízí typicky dubovou podívanou, příjemný stín a listy po celý rok. Keřovitě rostoucí kusy se používají jako husté a dlouhověké živé ploty a větrolamy a někdy se tvarují do atraktivních vícekmenů s několika silnými kmeny ve spodní části a hřibovitou korunou.
Cesmínový dub jsme začali testovat po roce 2010. Ty nejmladší rostliny s měkkými pletivy neměly šanci na přežití zimy, pokud teplota klesla pod -23 °C, ale jakmile se jednalo o rostliny s matnou a šedavou borkou, tedy zralým dřevem, byli jsme překvapeni, jak výborně české zimy zvládl a že mu nevadí ani prudké kolísání teplot na jejím konci.
Dub cesmínový se spokojí s téměř jakoukoli dobře propustnou půdou, aby mu zejména v zimě nestála voda u kořenů, které by shnily. Rovnoměrné vlhko po výsadbě mu umožní dobře zakořenit, ale zálivka v následných letech již není nutná. Má rád hodně slunce a teplo, není tudíž vhodné jej vysazovat v okrajových částech zóny 6 do otevřených poloh (vršek kopce, rozlehlá planina apod.). Pro pěstování ve středoevropských podmínkách je nutné vybírat a vysazovat pouze kusy se zralým dřevem, které již mráz nepoškodí. Řez je možný jakýkoli, i hluboce zmlazovací, ideálně zjara před rašením nebo v půlce léta pro tvarování. Doposud vyzkoušená mrazuvzdornost je -24 °C.
Poslední revize 15-01-2023
VELIKOSTI A CENY
MOMENTÁLNĚ NENÍ V PRODEJI
Vysvětlivky
|