Rhododendron 'QUEEN BEE'

Rododendrony (pěnišníky) jsou spolehlivé, překrásně kvetoucí stálezelené keře pocházející z jihozápadní Asie, Himalájí, Severní Ameriky a dokonce Evropy. Z volně rostoucích druhů byly kříženy nové odrůdy, u kterých se neustále zdokonalují jejich přednosti. V polovině 20.století bylo zaevidováno již přes 10 tisíc kultivarů a jejich počet přibývá.

Queen Bee, někdy rovněž nazývaný Berg’s Queen Bee podle svého šlechtitele Warrena Berga, je hybridní pěnišník, kříženec japonského druhu r. yakushimanum a indického druhu r. tsariense. Podle druhého rodiče se řadí do podsekce lanata (vlnatá), která zahrnuje druhy a odrůdy s nápadným ochmýřením mladých listů a nutno dodat, že u této odrůdy je naprosto senzační a hned vám dojde důvod jejího pojmenování ‚Včelí královna‘. Listy pěnišníku Queen Bee jsou totiž v mládí hustě pokryté neprostupnou vrstvou medově bronzového semiše, který se mění do stříbrošedé a vytrácí se až pár měsíců po úplném dozrání listů. Jsou neopadavé, široce elipčité, 8-9 cm dlouhé, 3-3,5 cm široké a po opadání semiše jsou temně zelené a lesklé.

Od konce dubna do půlky května se otevírají sytě růžová poupata do téměř bílých květů pouze s růžovým přelivem blíže hrdlu. Díky prvnímu rodiči keř roste do kompaktního, spíše polštářovitého a vcelku hustého habitu a snáší plné slunce. Dorůstá kolem jednoho metru výšky a o něco větší šířky. Přestože jeho květy jsou pěkné, pěstuje se zejména díky fantastické barvě mladých listů, které si rostlina zachová v různé míře až do konce sezóny a díky kterým se skvěle kombinuje s jinak vybarvenými odrůdami pěnišníků a azalek.

Odrůdu vyšlechtil a roku 1969 registroval Američan Warren Berg (1923-2006), významný sběratel a šlechtitel pěnišníků. Byl dlouholetým členem ARS (American Rhododendron Society), kde získal nejvyšší vyznamenání Zlatou medaili za celoživotní přínos ke druhu rhododendron. Přestože jeho civilní povolání bylo naprosto odlišné – po druhé světové válce byl 35 let komerčním pilotem – často jezdil na výpravy, zejména do Asie (Čína, Japonsko, Jižní Korea, Bhutan, Tibet), kde sbíral semena a zkušenosti o mnoha nepopsaných druzích, které pak introdukoval v Americe. Bez ohledu na rok narození byl počítačový nadšenec a dokázal učit mnohem mladší kolegy, jak využívat počítače při práci a zajistit tak svým výsledkům lepší povědomí i využití. Jeho přátelé jej všichni popisují jako štědrého nadšence, který své výpěstky a nově vyšlechtěné odrůdy zasílal nejen do botanické zahrady ve Federal Way ve Washingtonu, kde se pěnišníky podrobně zabývali a kam zaslal přes 900 nových kousků, ale rád je rozdával i ostatním nadšeným milovníkům tohoto keře ať už k dalšímu výzkumu nebo jen pro vlastní potěšení v soukromé zahrádce.

Pro pěknější vzhled doporučujeme rododendronům po odkvětu opatrně otrhat zvadlé květy tak, abyste neporušili nové výhony. Pěnišníky se nestříhají – mají poupata v koncích výhonů, která zrají téměř půl roku. Ale pokud je potřeba keř zmladit, můžete jej řezat i hluboko do starého dřeva, ideálně ihned po odkvětu, nebo okamžitě po odeznění mrazů, aby míza z kořenů nevystoupala až do poupat, ale zajistila rychlejší probuzení spících poupat a tím i rychlejší regeneraci. Kořeny rostou mělce a nadále se rozrůstají pod povrchem země do stran, kde hledají živiny = nikdy je nesázejte příliš hluboko. Půdu potřebují kyselou (pH 4,5-5,5), bohatou na živiny, chladnou a neustále vlhkou ale dobře odvodněnou. Ideální směs ke kořenům je rašelina smíchaná s lehkou, vápno-prostou zahradní zemí, zasypaná tlejícím listím či drcenou kůrou. Doposud ověřená mrazuvzdornost je do -23 °C, ale zřejmě zvládne ještě více.

Poslední revize 27-12-2022