Eutrochium purpureum (syn. Eupatorium p.) 'Floreupre1' EUPHORIA™ RUBY

Tato trvalka mě poprvé upoutala před lety, když jsem na konci léta viděl na jednom kruhovém objezdu v Holandsku krásnou kompozici kvetoucích trvalek, v jejichž středu se tyčila vysoká, pevná rostlina s atraktivními, purpurově nachovými květy. Kolem byla ozdobená žlutou, modrou a oranžovou květenou a ona uprostřed stála jako jejich důstojná carevna. Zjistil jsem, že se jedná o sadec, který se u nás pěstuje velmi málo, přestože se jedná o velmi krásnou a již z dálky poutavou trvalku.

EUPHORIA™ RUBY je zatím nejmenší odrůdou sadce, kterou vyšlechtila Ute Gebhardt z německého Quedlinburgu (spolková země Sasko-Anhaltsko nedaleko Magdeburgu) roku 2012. Dorůstá pouze něco mezi 50 a 80 cm výšky, podle podmínek. Již koncem července ukazuje své fantasticky vybarvené, zářivě nachové květy na tmavých, hustě olistěných stoncích. Jsou uspořádané v bohatých okolících o průměru až 26 cm. Svítivě purpurová a lesklá poupata se rozvíjejí v droboučké, vlásečnicové okvětní plátky světle nachové barvy, díky nimž při plném rozkvětu květenství vypadají jako chlupatá. Jsou oblíbenou pastvou pro motýly, včely, čmeláky a podobný křídlatý hmyz a zajišťují dobrou pastvu ke konci kvetoucí sezóny. Jedno květenství vydrží pěkné až 3 týdny.

Listy jsou poměrně velké, 14-16 cm dlouhé a 5-7 cm široké. Jsou středně zelené, široce kopinaté, opadavé, při krajích výrazně pilovité. Původně byla rostlina zařazena do rodu eupatorium, ale po detailním rozboru všech přítomných botanici rozhodli, že pod jménem eupatorium nechají pouze rostliny se vstřícnými listy, a protože tento sadec má listy přeslenité v počtu 2 až 3 proti sobě, byl přesunut do rodu eutrochium. Trochu zavádějící je pak fakt, že kříženci nově vytvořeného rodu mají stejné jméno i v případě, že mají listy vstřícné. Sadec EUPHORIA™ RUBY je chráněn patentem PP31668 z roku 2020.

Sadec miluje vlhko a jakmile zakoření, nevadí mu ani částečné podmáčení. Ve vlhké až mokré půdě se mu daří výrazně lépe, je silnější a vyšší. Dává přednost mírně alkalickým půdám (bez přítomnosti rašeliny) a plnému slunci. V polostínu poroste také, ale bude se vytahovat za sluncem a bude mít méně výraznou barvu květů, které nebudou tak bohaté. Jeho stonky odolávají větrům i silným dešťům, není proto třeba hledat mu chráněné místo ani oporu. Zjara odřežte všechny stonky těsně nad zemí a pohlídejte si nájezdy slimáků, aby vám nesežrali nové rašení. Je výborně mrazuvzdorný do cca -30 °C, možná ještě o něco více.

Poslední revize 17-10-2022