Ilex x altaclerensis 'BELGICA AUREA'

Stálezelené cesmíny patří k našim nejoblíbenějším keřům, které, přestože v našich podmínkách výborně rostou, byly v minulosti dost zanedbávané. A to je u tak krásné a navíc užitečné dřeviny velká škoda. Cesmína altaklerenská pochází z křížení ilexu aquifolium a ilexu perado, pravděpodobně z Anglie, ale původ není doložený. Všechny odrůdy vzešlé z tohoto křížení jsou unikátní cesmíny, které se vyznačují většími, téměř beztrnnými listy a některé bujným růstem. Hybridní označení altaklerenská je občas vědecky napadáno ve prospěch výrazu altaklarenská s tvrzením, že nemá nic společného s Highclare Castle. Tamní park je totiž domovem mnoha unikátních dřevin a na seznamu památek nejvyšší ochrany (1. stupeň Registru historických parků a zahrad stejně jako Památky zvláštního vědeckého zájmu) a zastánci jména altaklerenská věří, že tyto krásné cesmíny získaly jméno na počest onoho botanicky významného sídla.

Cesmína altaklerenská Belgica Aurea je atraktivně panašovaná náhodná mutace zelenolisté odrůdy Belgica. I přes své belgické jméno pochází z nizozemské školky Koster & Son, kde ji nalezli a představili roku 1908. Původně ji chybně nazvali ilex perado aurea, ale jakmile se zjistilo, že se jedná o hybrid, uznali jméno i. x altaclerensis a odrůdu pojmenovali Silver Sentinel. Později, když byla správně pojmenována její matečnice jako Belgica, byla přejmenována na Belgica Aurea.

Cesmína Belgica Aurea nabízí 8-11 cm dlouhé, široce elipčité, nezvykle rovné a většinou beztrnné listy pouze s ostrou špičkou. Jsou neopadavé, lesklé, tmavě zelené uprostřed a krémově nažloutlé při krajích. Sytost žlutého panašování se v horkých měsících vytrácí a opět sílí s příchodem chladu a mrazů. Podobá se odrůdě Silver van Tol, která má ale listy nápadně vypouklé.

Jedná se o samičí rostlinu, která na podzim umí vytvořit sytě červené plody, ale pro dobrou úrodu vyžaduje kvalitní samčí pyl, jen jsme ještě nezjistili, jakého samečka preferuje jako opylovače. Bobulky nejsou pro člověka jedovaté, ale obsahují malé množství saponinů, které mohou způsobit zažívací obtíže. Samčí opylující odrůda by měla být ideálně ve stejné zahradě nebo alespoň na blízký dolet včel (v rámci jedné čtvrti).

V ideálních podmínkách, například v zemích Beneluxu s vysokou vzdušnou vlhkostí a téměř zanedbatelnými mrazy, dokáže vyrůst v mohutný keř mnoha metrů, v Anglii uvádí až 12 metrů, ale u nás lze očekávat jen kolem 4-5 metrů a to až za několik desítek let. Roste pomalu až středně rychle do středně hustého, kuželovitého tvaru. Dá se výborně tvarovat a omezovat velikost řezem. Jarní střih v dubnu podporuje větvení, letní – do konce července – je vhodný ke tvarovaní. Neřežte ji do staršího dřeva.

Cesmíny pěstujte na plném slunci nebo v polostínu, přednostně v kyselé až neutrální, lehké a propustné, živné zemi, která bude dobře odvodněná, ale zůstane vlhká – nemají rády dlouhodobé vyschnutí. Cesmínám většinou nevyhovuje typický český jíl v horních vrstvách půdy, proto je lepší rostlinu vysadit o něco výše a dosypat směsí původní země a kvalitního kyselého substrátu. Naopak za jíl ve spodních vrstvách, kam se samy prokoření, budou vděčné. Hnojení je v chudších půdách důležité a ještě lepší je při výsadbě použít mykorhizní houby. Cesmíny porostou i ve stínu, ale ztratí tam svůj tvar. V oblastech se silnějšími mrazy doporučujeme najít chráněné místo, kde rostlinu nebude vysušovat mrazivý vítr a zimní slunce. Mrazuvzdorná do cca -25 °C a možná ještě o trochu více (nevyzkoušeno). Nevhodná do nádob.

Poslední revize 02-02-2022