Coreopsis LIL' BANG™ 'RED ELF' krásnoočko
Symbivit Tric (arbuskulární)
Symbivit (arbuskulární)Coreopsis
Rod Coreopsis, popsaný Carlem Linném v roce 1753, zahrnuje téměř čtyři desítky převážně severoamerických druhů, které se vyvinuly v otevřených prériích, na suchých svazích i ve vlhkých okrajích mokřadů, a právě tato ekologická rozkročenost vysvětluje jejich dnešní zahradní spolehlivost. Linné zvolil jméno odvozené z řeckého koris a opsis, tedy „pohled na ploštici“, protože suché nažky připomínají drobný hmyz, což je drobný doklad jeho pozorovatelského humoru. Taxonomie rodu nebyla vždy ustálená a v 18. a 19. století se objevovala synonyma jako Calliopsis či Acispermum, než ji sjednotily moderní revize, zejména práce Ernesta E. Sherffa (1882–1966). Coreopsis má v americké kultuře překvapivě silné postavení: Coreopsis tinctoria sloužila domorodým obyvatelům k barvení textilu a několik států USA si různé druhy zvolilo jako své oficiální květiny – Florida, Mississippi, Tennessee a Maryland.
Hybridní krásnoočka představují rozsáhlou skupinu kříženců, které vznikají kombinací několika severoamerických druhů, z nichž každý přináší do výsledné linie konkrétní vlastnosti: C. grandiflora zvětšuje průměr květů a zajišťuje rychlý nástup kvetení, C. lanceolata přidává pevnost stonků, odolnost vůči suchu a schopnost růst v chudých půdách, C. tinctoria poskytuje genetickou variabilitu a širokou škálu barev, C. rosea pastelové odstíny a jemnější texturu a C. verticillata vláknitý kořenový systém, který zlepšuje zimní přežívání a snižuje riziko hniloby. Šlechtění a selekce probíhá v podmínkách vysoké vlhkosti, letního sucha i teplotních výkyvů, aby bylo možné eliminovat linie náchylné k hnilobám, rozklesávání a předčasnému ukončení kvetení. Většina moderních hybridů je částečně nebo plně sterilní, což prodlužuje dobu kvetení a zajišťuje kompaktnější růst bez samovýsevu. Výsledkem jsou rostliny stabilnější než původní druhy, s dlouhou sezónou kvetení a dobrou adaptací na proměnlivé evropské klima, kde se střídají zimní vlhkost, letní horka a nepravidelné srážky.
Jméno krásnoočka LIL' BANG™ Red Elf mi pokaždé připomene seriál Červený trpaslík (Red Dwarf), ale stejně tak pokaždé se poblíž najde někdo, kdo se mi jme vysvětlovat, že elfové nejsou žádní trpaslíci, že to je dávný omyl Anglosasů, kteří je zpodobňovali ke skřetům a malým bytostem, a že elfům se vlastně podobám já sám, neboť byli údajně velmi štíhlí (souhlasím), vysocí (co nadělám se svými skoro 2 metry) a dobrotiví (no, jak kdy). Ale měli špičaté uši a to já nemám!
Každopádně krásnoočko Red Elf uši nemá pro jistotu žádné, zato je velmi štíhlé, neboť tvoří nezvykle úzké a velmi husté trsy se vzpřímenými stonky o výšce 20-30 cm, na jejichž vrcholech dlí menší, sametově rudé květy s okvětními plátky nestejné délky, což z každého květu činí unikát. Středy jsou zlatožluté a jako bonus je sem tam některý okvětní plátek jakoby lehce natřený jedním krátkým tahem světle žluté barvy. Krásnoočko Red Elf kvete od začátku července až do prvních mrazů a protože je téměř sterilní, nerozsévá se kolem semeny. Listy jsou středně zelené, velmi úzce kopinaté a elegantní.
Americký šlechtitel Darrell Probst ze státu Massachusetts má na svém kontě hned 2 série těchto trvalek, které se jmenují Velký třesk (Big Bang™) a Malý třesk (Lil' Bang™) a z té druhé pochází kompaktní a bohatě kvetoucí rostliny, jako je odrůda Red Elf vyšlechtěná v roce 2011. Patent č. PP27918 byl vydán roku 2017.
Poslední revize 13-10-2021.
Krásnoočko velkokvěté a jeho hybridy jsou spolehlivé trvalky, pokud respektujeme jejich původ: slunné a vzdušné lokality. Vyžadují plné slunce a propustnou půdu, která nesmí být trvale mokrá, jinak ztrácí vitalitu a v zimě snadno vyhnívá. Zalévání je potřeba jen v období extrémního sucha, protože jsou přirozeně přizpůsobené střídání vlhkých a suchých období. Hnojení nevyžadují, případně pouze mírné ve formě kompostu na jaře, protože příliš bohatá půda a používání umělých hnojiv vede k bujnému, ale méně stabilnímu růstu a vysílení rostliny. Odkvétající květy je vhodné průběžně odstraňovat i se stonky, čímž se prodlouží kvetení a podpoří esteticky čistý vzhled trsu. Celou rostlinu sestřihněte cca 3-5 cm nad zemí až zjara po odeznění všech mrazů. V nádobách není dlouhodobě spolehlivé. Nevadí jim vítr, ani exponovaná stanoviště. Mrazuvzdornost se mezi odrůdami může lišit, ale většinou se pohybuje kolem -29 °C, takže v běžných podmínkách střední Evropy zimují bez problémů a nevyžaduje žádnou zvláštní ochranu.
