Phillyrea angustifolia

Phillyrea angustifolia
jamovec úzkolistý
jamovec úzkolistý
VZRŮST | střední keř |
---|---|
vyšší keř | |
BĚŽNÁ VÝŠKA | 1.5-3m |
BĚŽNÁ ŠÍŘKA | 1.5-3m |
KATEGORIE LIST | listnatý stálezelený |
BARVA LISTŮ |
![]() |
NÁROKY NA SLUNCE | slunce |
NÁROKY NA PŮDU | kyselá až neutrální |
NÁROKY NA VLHKOST PŮDY | suchá a velmi propustná (výborná drenáž) |
USDA zóna (nejnižší) | 6 (do -23°C) |
KÓD ZIMNÍ OCHRANY | |
PRO ZÓNY 5+6 |
![]() |
PRO ZÓNU 7 |
![]() |
ZAŘAZENA DO KATEGORIÍ |
Stálezelené listnáče Živé ploty |
Výrazné změny klimatu s nástupem nového tisíciletí s sebou nesou i nové pěstební podmínky. Pro rostliny již zavedené se může mnohdy jednat o velké výzvy, zda se zvládnou adaptovat, ale zároveň to otevírá možnosti pro rostliny nově introdukované, jejichž požadavky se shodují s nově vznikajícími podmínkami. V několika případech jsme dokonce našli několik ojedinělých zpráv o tom, že se kdysi u nás již pěstovaly. Jedná se zejména o lehce se zvyšující teplotu, pozdější příchod zimy přinášející rychlé teplotní výkyvy a především úbytek srážek a větší sucho. Již mnoho let testujeme a všímáme si, že rostliny z jedné čeledi jsou schopné toto přestát bez úhony – olivovníkovité. Sice ne její hlavní zástupce – pravá oliva, ale mnoho ostatních stálezelených dřevin, jako je například jamovec.
Jamovec úzkolistý je dalším z typických zástupců flóry tzv. středozemní macchie (makchie). Tímto termínem se označuje unikátní druh převážně stálezelené listnaté vegetace objevující se na vyprahlých a často skalnatých lokalitách jižní Evropy. Patří sem ještě vonokvětka, planika, dub cesmínový a třeba i rozmarýn. Zdejší rostliny si vybudovaly obranný arzenál proti extrémnímu suchu (kožovité listy jako zásobárna vody), horku (lesklý list odrážející sluneční paprsky), i zvěři (ostny nebo odpudivé vonné silice), což jim zajistilo přežití na velmi nehostinných místech.
Tento jamovec nese štíhlé, podlouhle kopinaté až úzce elipčité listy a jako většina macchijní vegetace je i tento taxon poněkud variabilní, co se týče délky a tvaru listu. Většinou se délka listů pohybuje mezi 4 a 6 cm a mají hladké okraje, výjimečně s mělkými výstupky. Jsou neopadavé, velmi tuhé – kožovité a středně zelené. Dokážou si daleko lépe poradit s nedostatkem vody zejména v zimě, neboť vydrží dlouhotrvající sucho, aniž by uschly. Koncem jara kvete záplavou droboučkých, bílo-zelených květů, po nichž následují malé, tvrdé, nejedovaté plody.
Roste vzpřímeně a vcelku rychle do baculatého a hustého keře a svým habitem a vzdušností připomíná nadýchané keře, jež potkáváte u mořských dun a díky pružným větévkám je ve větru i stejně pohyblivý. Pěstuje se jako atraktivní a odolný úzkolistý keř, který zjara po mrazech můžete řezem povzbudit k hustšímu větvení či tvarovat do jakýchkoli tvarů i plotů, kde je potřeba ještě jeden udržovací řez v polovině léta. Přesto se domnívám, že přirozený tvar je nejhezčí.
Jamovec potřebuje nutně dobrou, živnou, VÝBORNĚ propustnou půdu, kde mu hlavně v zimě nebudou zahnívat kořeny. S jílovitým podložím ve větší hloubce si snadno poradí. Po výsadbě zem udržujte rovnoměrně vlhkou, ale jakmile zakoření, zálivku omezte nebo úplně vynechte – je zvyklý zvládnout celé léto pouze s deštěm bez naší zálivky navíc. Pěstujte jej na plném slunci nebo v jen v lehkém polostínu. Doporučujeme vysazovat silnější rostliny se zralým dřevem, aby během první zimy nedošlo k poškození mladých větviček. Vyzkoušená mrazuvzdornost je -24°C. Netrpí na choroby ani na škůdce.
Poslední revize 07-03-2021.
Jamovec úzkolistý je dalším z typických zástupců flóry tzv. středozemní macchie (makchie). Tímto termínem se označuje unikátní druh převážně stálezelené listnaté vegetace objevující se na vyprahlých a často skalnatých lokalitách jižní Evropy. Patří sem ještě vonokvětka, planika, dub cesmínový a třeba i rozmarýn. Zdejší rostliny si vybudovaly obranný arzenál proti extrémnímu suchu (kožovité listy jako zásobárna vody), horku (lesklý list odrážející sluneční paprsky), i zvěři (ostny nebo odpudivé vonné silice), což jim zajistilo přežití na velmi nehostinných místech.
Tento jamovec nese štíhlé, podlouhle kopinaté až úzce elipčité listy a jako většina macchijní vegetace je i tento taxon poněkud variabilní, co se týče délky a tvaru listu. Většinou se délka listů pohybuje mezi 4 a 6 cm a mají hladké okraje, výjimečně s mělkými výstupky. Jsou neopadavé, velmi tuhé – kožovité a středně zelené. Dokážou si daleko lépe poradit s nedostatkem vody zejména v zimě, neboť vydrží dlouhotrvající sucho, aniž by uschly. Koncem jara kvete záplavou droboučkých, bílo-zelených květů, po nichž následují malé, tvrdé, nejedovaté plody.
Roste vzpřímeně a vcelku rychle do baculatého a hustého keře a svým habitem a vzdušností připomíná nadýchané keře, jež potkáváte u mořských dun a díky pružným větévkám je ve větru i stejně pohyblivý. Pěstuje se jako atraktivní a odolný úzkolistý keř, který zjara po mrazech můžete řezem povzbudit k hustšímu větvení či tvarovat do jakýchkoli tvarů i plotů, kde je potřeba ještě jeden udržovací řez v polovině léta. Přesto se domnívám, že přirozený tvar je nejhezčí.
Jamovec potřebuje nutně dobrou, živnou, VÝBORNĚ propustnou půdu, kde mu hlavně v zimě nebudou zahnívat kořeny. S jílovitým podložím ve větší hloubce si snadno poradí. Po výsadbě zem udržujte rovnoměrně vlhkou, ale jakmile zakoření, zálivku omezte nebo úplně vynechte – je zvyklý zvládnout celé léto pouze s deštěm bez naší zálivky navíc. Pěstujte jej na plném slunci nebo v jen v lehkém polostínu. Doporučujeme vysazovat silnější rostliny se zralým dřevem, aby během první zimy nedošlo k poškození mladých větviček. Vyzkoušená mrazuvzdornost je -24°C. Netrpí na choroby ani na škůdce.
Poslední revize 07-03-2021.
VELIKOSTI A CENY
MOMENTÁLNĚ NENÍ V PRODEJI
Vysvětlivky
|