Elaeagnus x ebbingei 'Viveleg' OLIVE MARTINI™

V západní Evropě nazývají hlošiny díky stříbřité barvě olistění ruská oliva, i když toto přízvisko platí spíše pro hlošinu úzkolistou s opadavými úzkými listy, který se s úspěchem vysazuje v nehostinných podmínkách jako imitace olivy. Hlošina Ebbingeova vznikla samovolným zkřížením e. macrophylla s velkými, zakulacenými, neopadavými listy a divoce a beztvaře rostoucím e. pungens s užšími listy a mnoha trny. V encyklopedii se dozvíte, že ji objevil roku 1929 holandský botanik Simon Doorenbos (1891-1980) a pojmenoval ji na počest jiného botanika J.W.E. Ebbinge, rovněž z Nizozemí. Mnoho let poté se ale zjistilo, že už roku 1909 vzniklo jméno elaeagnus x submacrophylla, které keři dala švýcarská botanička Camille Servettaz (1870-1947), která tuto mutaci zaregistrovala o více než 20 let dříve. Přesto celý svět doposud zůstává u jména ebbingei.

Hlošina Viveleg je o mnoho hustší a vzpřímenější než její předchůdce Gilt Edge. Nese kožovité, oválné až vejčité, lehce zvlněné a lesklé listy. Jejich základní barva je tmavě zelená a zdobí je nepravidelně silný žlutý lem, který může zasahovat do různé hloubky listu. Na některých místech jsou listy navíc zpestřeny světle zelenou barvou jako přechod mezi žlutým krajem a tmavě zeleným středem. Nové listy raší béžově stříbřité, drobně tečkované. Oranžově hnědá barva větviček je výraznější s příchodem chladného podzimního počasí.

Hlošiny jsou ceněné nejenom pro své pestré listy a rychlý růst, na podzim nabízejí i kvetení. Květy jsou drobné a málo nápadné, zato jejich vůně je „nepřehlédnutelná“. Za teplých a slunečných dnů podzimu se rozléhá na několik metrů kolem, je velmi příjemná a sladká, něco mezi šeříkem a karafiáty. Pokud je mírná zima, z plodů na jaře (květen) dozrávají malé, jedlé plody. Jsou to sytě červené, cca 1,5 cm dlouhé oválky s peckou. Chuť připomíná sladké višně. Nejlepší jsou, když začnou samy opadávat.

Stromová forma hlošiny Ebbingeovy je skvělou volbou pro celoroční = stálezelené a hlavně rychlé zastínění nechtěných pohledů z oken sousedních domů, neboť koruna a tím pádem i zelená hmota rostliny se nachází ve větší výšce než u keřů. I když je odrůda Viveleg kompaktní, roste rychle a bujně jako její předchůdci (30-70 cm za rok), ale je přirozeně hustší.

Od jara do podzimu lze kdykoli a kdekoli stříhat. Není náročná na živiny v půdě ani na pH reakci. Každopádně potřebuje na zimu zamulčovat, aby se omezilo rychlé promrzání horních kořenů. V regionech se silnějšími mrazy doporučujeme sázet do zimního stínu. I po silných zimách výborně a silně obráží z nepoškozeného dřeva. Nesnáší zamokřená místa. Je mrazuvzdorná do min. -23°C a s mírným opadem listů po zimě zvládne i o pár stupňů níže. Pokud nemrzne a není zmrzlá zem, zalévejte. Stromové formy vyžadují upevnit min. na první 3 roky po výsadbě k pevné opoře, ale již odstraňte bambusovou tyč(ku), která bývá součástí prodávaného stromu.

Poslední revize 09-01-2021