Magnolia 'RASPBERRY FUN'

Magnólie Raspberry Fun představuje vylepšení tolik oblíbených hvězdokvětých magnólií, jež jsou krásné, ale často popálené pozdními mrazy. Jedná se o samovolnou mutaci nalezenou roku 1987 jako semenáč odrůdy Leonard Messel, což je kříženec m. kobus a m. stellata ‚Rosea‘. Od svého rodiče se liší množstvím okvětních plátků, kterých je až dvakrát tolik (16-18 oproti původním 8-12); jejich velikostí, jelikož jsou asi o třetinu delší a širší; počtem – objevují se ve shlucích nejčastěji po třech; a hlavně barvou, která je růžová nejen zvenčí ale slabě růžová i zevnitř. Vykvétá stejně jako ostatní loebneri hybridy přibližně o týdny později, takže snáze unikne pozdním mrazům. Opadavé listy jsou protáhle elipčité až úzce obvejčité, svěže zelené, výrazně mahagonově hnědé při rašení a rostlinu hustě zaplňují. Raspberry Fun roste vcelku rychle do nepravidelně pyramidálního habitu, kterému neuškodí občasný mírný tvarovací řez okamžitě po odkvětu. Registrovaná byla roku 1994.

Tuto magnólii nalezl Carl Ferris Miller (1921-2002), což byl americký rodák, který byl roku 1945 jako důstojník amerického námořnictva vyslán do Japonska pátrat po japonských vojácích, jež sužovali ostrov Okinawa během konce Druhé světové války. Roku 1949 přesídlil do Soulu a po skončení korejské války tam zůstal a pracoval jako bankéř až do důchodu roku 1980. Ve svých 41 letech ho náhoda přivedla ke koupi pozemku daleko od hlavního města na pobřeží ^Žlutého moře, který postupně zveleboval výsadbou nových stromů. Postupem doby mu další vesničané nabízeli k odprodeji své sousedící pozemky, které slučoval do jednoho velkého parku a kam se roku 1970, když začalo být díky neustále se zhoršujícímu životnímu prostředí v Soulu nedýchatelno, přestěhoval. Byl milovníkem cesmín a magnólií a sázení nových stromů se stalo jeho vášní. Aniž by to kdy byl jeho záměr, z pozemku se stalo celosvětové uznávané arboretum Chollipo s více než 13 tisíci druhy dřevin, jež dodnes přitahuje laickou i odbornou veřejnost. Získal mnoho ocenění včetně toho nejvyššího státního vyznamenání od jihokorejské vlády. Roku 1979 přijal nové korejské jméno Min Byung-gal (či Min Pyong-Gal), bylo mu uděleno jihokorejské občanství a vzdal se amerického. Za svůj nesmírný přínos je celosvětově uznávaným a na jeho počet byl pojmenován jeden z nejkrásnějších velkolistých dubů quercus dentata ‚Carl Ferris Miller‘.

Magnólie se nestříhají. Pouze pokud potřebujete vytvarovat keř, omezit vzrůst nebo udělat výchovný řez mladé rostlině rychle napěstované do nevzhledného tvaru, učiňte tak co nejdříve po dokvětu, aby stihla nasadit poupata na příští rok. Mějte na paměti, že každá magnólie může na řez reagovat rozdílně.

Opadavé magnólie potřebují vlhkou, mírně až velmi kyselou zem a umístění na plném slunci nebo v lehkém polostínu. Mají mělké kořeny, které sbírají živiny hlavně při horní vrstvě země, proto je důležité při výsadbě věnovat největší pozornost přisypání kvalitní rašeliny, eventuálně s příměsí dlouhodobě rozpustného hnojiva, nad kořeny seshora. Ale pozor na zasazení příliš hluboko, nesjpíše jí tak vykopete hrobeček. Zasaďte ji tam, kde v okolí cca 2 m od středu keře nebudete nic kopat ani rýt – tato kráska není zrovna družná a je chamtivá – nemá ráda, když ji otravujete u kořenů, kterými se rozroste doširoka kolem sebe. Ocení stanoviště chráněné před ostrým větrem a zamulčování kořenů, aby neztrácela vlhkost v žádném ročním období. Mrazuvzdorná do cca -29 °C.

Poslední revize 16-12-2020