Stokesia laevis 'PURPLE PARASOLS'

Stokésie mě zaujala na první pohled, když jsem ji kdysi poprvé v životě uviděl na holandské výstavě Plantarium jako málo známou a přesto dobře odolnou rostlinu pro evropské zahrady. Tato trvalka patří do stejného rodu jako astry a nese natolik výrazné a atraktivní květy, že si v ničem nezadá s exotickými rostlinami.

Purple Parasols je první extra velkokvětá stokésie, kterou nalezl již roku 1993 Clyde Scott Warren v americkém Kentucky jako samovolnou mutaci jednoho ze semenáčů základního druhu. Její parádní květy jsou na dospělých rostlinách 10 až 12 cm široké, levandulově fialové až lila růžové a středy mají krémově bílé. Tvar květů připomíná něco mezi astrou, chrpou a korunkou květů bodláku. Okvětní plátky jsou bohatě stříhané a i když květům trvá pár dnů, než se dokonale rozvinou, čekání je odměněno fantastickými květy s dlouhou životností, díky čemuž se používá i jako řezaná květina. Listy jsou svěže trávově zelené, úzce kopinaté, v přízemní růžici velmi dlouhé a podél stonků výrazně kratší, což rostlině dodává jemnější efekt. Kvete přibližně od druhé poloviny července až do podzimu. Odstraňování zavadlých květů prodlouží kvetení. Stokésie Purple Parasols byla patentována roku 1998 pod č. PP10660, takže patent již vypršel.

Stokésie pochází z jihovýchodní části USA, kde se přirozeně objevuje na slunných krajích jehličnatých lesů, v dobře propustné, nevysychavé půdě. Pokud jí podobné podmínky připravíte i u nás, můžete ji pěstovat bez obav. Zasaďte jí do výborně odvodněné půdy, aby její kořeny v mokré zemi přes zimu neshnily a na zimu ji ochraňte suchým mulčem (chvojí, sláma, suché netlející listy ořešáku). Zem má ráda kyselou, rovnoměrně vlhkou a nejvíce květů nabídne na plném slunci. Mrazuvzdornost ověřená zatím do -24°C, ale údajně zvládá až -29 °C.

Poslední revize 10-08-2020