Sequoiadendron giganteum

Sekvojovec obrovský – pozor, neplést si s pravou sekvojí – je jediným zástupcem svého druhu. Což je u tak monumentálního stromu vcelku pochopitelné, že se o slávu nechce dělit. Pochází z Východní Kalifornie, z pohoří Sierra Nevada a věřte tomu, že veškerá synonyma odkazující se na jeho velikost jsou na místě. Sekvojovec je podle všech dostupných informací nejvyšší strom světa, který kdy byl změřen. Existuje i pár exemplářů, které získaly jméno (a slávu) a jsou světovou přírodní památkou, jako například General Sherman, po česku Strom Generála Shermana, což je sekvojovec o výšce 83,8 metru (měření z roku 1997), nyní nejvyšší strom světa. Stojí v Obřím lese v národním parku USA v Kalifornii a jeho věk se odhaduje na 2300-2700 let. Ještě vyšší byl Crannell Creek Giant, pokácený ve 40. letech minulého století, jehož výška se odhaduje ještě o 15-20% vyšší. Nedaleko stojí druhý největší – Strom Generála Granta se svými 81,7m a věkem kolem 1650 let. Každé větší arboretum nebo botanická zahrada má aspoň jeden, včetně té v Troji. Dokonce existuje seznam nejvyšších sekvojovců světa – dostupné na Wikipedii.

Sekvojovec je vysoký ale štíhlý, stálezelený jehličnan, jehož stavba připomíná zeravy a olistění kryptomérie. Roste do pravidelného, úhledného, v mládí úzce kuželovitého tvaru, jež se v pozdějším věku mění na sloupovitý. Pokud je dostatečně osluněný i ve spodních partiích, dlouho si ponechává spodní větve, v opačném případě je začíná shazovat a přirůstá více do výšky, což nevypadá špatně, protože odhaluje atraktivní, hluboce vrásněnou, červenohnědou, šupinatě se odlupující, měkkou borku. Listy jsou dvojí – špičatě jehlicovité i kopinatě šupinaté, modrozelené až tmavě zelené a hustě pokrývají provázkovité větvičky.

Tento strom se považuje za solitér a nepředpokládá se jeho řez, i když v mládí je možné jej dočasně udržovat menší, ale nevypadá to dobře a brzy vám stejně uteče – jakmile zakoření ve volné půdě, roste rychle. Najděte mu konečné místo s dostatkem slunce a prostoru kolem – nesnáší zápoj. Nemá problém s nízkými zimními teplotami, ale špatně snáší velké výkyvy, zejména koncem zimy. Při podobném nebezpečí se vyplatí jej během dne hodně zalít, není-li sněhová přikrývka.

Není náročný na pěstování, vlastně s ním po výsadbě krom občasné zálivky, než zakoření, vůbec nic neděláte. Potřebuje propustnou, středně živnou a hlubokou zem jakékoli pH reakce. Má kůlové kořeny a netrpí na vyvrácení větrem. Hnojení nevyžaduje, ani jej nedoporučujeme, aby dobře vyzrávaly letorosty. Mrazuvzdornost se udává do -29°C, ale už byl zaznamenán případ z Polska, kdy vydržel -36°C bez poškození, protože kořeny byly pod sněhem.

Poslední revize 16-02-2020