Lonicera pileata zimolez kloubkatý
vzrůst
nízký nebo půdopokryvný,malý keř
běžná výška
0,4-0,8m
běžná šířka
1-2m
kategorie list
listnatý stálezelený
barva listů
kategorie květ
nevýrazné květy / nekvete
nároky na slunce
slunce a polostín a stín
nároky na půdu
jakákoli (od kyselá po zásaditou)
nároky na vlhkost půdy
rovnoměrně vlhká (nevysychavá)
USDA zóna (nejnižší)
6 (do -23°C)
kód zimní ochrany
pro zóny 5+6
pro zónu 7
zařazena do kategorií
Lonicera
Rod lonicera zahrnuje širokou škálu rostlin - od půdopokryvných, přes keřové až k popínavým dřevinám, mnoho z nich s vonnými květy, některé jsou stálezelené a jiné dokonce nesou jedlé plody. Jméno získal na počest německého botanika Adama Lonitzera z Marburgu (1528-1586), který původně vystudoval matematiku a medicínu a diplom získal již v 16 letech. Stal se univerzitním profesorem a lékařem, ale jeho láska k rostlinám byla silnější. Když roku 1555 umírá otec jeho manželky, majitel knižního vydavatelství, jež vydávalo i jeho herbáře, firmu převezme a u botaniky už zůstává a vydává další svá díla až do roku 1577.Popis rostliny:
Zimolez kloubkatý je nízký stálezelený keř, který se využívá jako výplňový keř (na svahy, pod stromy, k plotům) stejně jako půdopokryvná dřevina. Pochází z Číny a u nás je o trošku odolnější mrazům než zimolez lesklý (l.nitida). Jsou od sebe těžko rozeznatelné na první pohled. Tento zimolez je nižšího, spíše přepadavého růstu a jeho listy jsou protáhlé až elipčité, zatímco l.nitida má zaoblené spodky. Jsou neopadavé, tmavě zelené, velmi lesklé a i když jsou delší, protože jsou úzké, působí drobněji. Jakmile se větévky dotknou země, ochotně se hříží a tvoří kořínky, čímž se rozrůstají do šířky. Pokud je podobné rozrůstání v ploše nežádoucí, co nejdříve je odstraňte. Zjara kvete množstvím drobných, krémových až světle žlutých květů, po nichž mohou následovat malé nejedovaté plody. Stálezelené zimolezy mohou být i vhodnými náhradami pomaleji rostoucích a v dnešní době houfně odumírajících buxusů, pokud je budete stejně často stříhat, nebo odolnou a drobnolistou výplní s neopadavými listy.
Stálezelený zimolez není nenáročný na půdu a poroste na slunci i ve stínu. Na rozdíl od buxusu má pružné větvičky a lépe zvládá těžkou sněhovou pokrývku, aniž by mu popraskaly větve. Stříhat jej můžete kdykoli, nejlépe brzy zjara před rašením pro podporu větvení a dále až do konce léta pro tvarování. Je plně mrazuvzdorný do cca -24°C a zjistili jsme, že zvládá dočasné výkyvy až k -27°C pouze s lehkým popálením listů, což se může projevit i při mírnějších mrazech, pokud jej vysadíte do příliš těžké, vododržné půdy.
Poslední revize 17-11-2019
