Eucalyptus gunnii 'Cagire' AZURA

Naše zahradnictví se specializuje na stálezelené listnáče a postupem let vyhledáváme a testujeme stále další a další druhy a odrůdy, kterými lze obohatit naše zahrady. Je vždycky obrovská radost vidět, jak se některým novým dřevinám u nás daří i přes údajnou nevlídnost našeho klimatu. Jedním z čekatelů na zázrak byl i blahovičník – eukalyptus. Mnoho bylo napsáno o jeho aromatické silici, která se používá na dýchací cesty, o jeho dřevě, jehož výjimečná odolnost se využívá na výrobu všeho, co má dlouho vydržet, a to vše už po mnoho století a dost možná i déle, protože byla nalezena 50 miliónů let stará fosílie eukalyptu potvrzující, že se jedná o jeden z nejstarších endemitů naší planety. A nemluvě o kresbě dřeva, která bývá doplňkem interiérů luxusních aut a mnoha dalších zbytečností. Nás ale zajímá jeho estetická hodnota jako keře či stromu.

Milovníkům eukalyptů jistě neušlo těch pár opravdu odolných druhů, které jsou dobře mrazuvzdorné, ale ke smůle všech ostatních – v běžném prodeji nedostupné nebo jinak problematické. K těm odolnějším patří australský (tasmánský) druh eucalyptus gunnii, který se už dlouho pěstuje ve většině teplejších lokalit Západní Evropy, kde zimní teplota neklesá pod -15°C nebo výjimečně -17°C. Jenže to je pro nás málo. Roku 2006 se ale stal zázrak, který na začátku vypadal zlověstně - v jedné francouzské školce zmrzly všechny semenáče této rostliny, o níž se všichni domnívali, jak je odolná, až na jeden kus. Jeden jediný eukalyptus přežil nezvykle tuhou zimu, která ten rok potrápila celou Evropu, projevil velkou ochotu se množit a dal nám tak možnost zažít i na našich zahradách tu neopakovatelnou nádheru ocelově modrých listů po celý rok, protože doposud odolal teplotě -20°bez jediné známky poškození, věří se, že vydrží i o něco více. Dostal jméno AZURA a je chráněn evropským patentem č. EU 25846 z roku 2008.

AZURA je první spolehlivě odolná odrůda blahovičníku od francouzské firmy Institut Technologie FCBA, která se postarala o to, aby rostlin do prodeje po celé Evropě bylo dost. Nese skvostně ocelově modrozelené, neopadavé, okrouhlé listy na stříbřitě ojíněných, vzpřímených větvích. Jedná se o středně rychle až rychle rostoucí keř, jehož výška se zatím jenom odhaduje – kolem 4m a lze zjara po mrazech krátit. Listy produkují vonnou silici nejenom při rozemnutí, ale za teplého počasí se rozvoní i ve svém okolí a údajně odpuzuje bodavý hmyz. Jejich svítivě modrostříbrná barva se bude vyjímat mezi jakoukoli zelení a před jakýmkoli materiálem – dřevěným plotem, kamennou zídkou i cihlovou zdí a v zimě, když se chlorofyl (zelené barvivo) schová do kořenů, nabývá modrá barva na intenzitě. Roste hustě a pěkně souměrně do vystoupavě oválného tvaru.

Blahovičník miluje plné slunce, ale poroste skoro všude. Má rád vlhko, ale jakmile zakoření, zvládá i letní sucha. Není ani příliš náročný na půdu, přesto ideální zem je mírně kyselá a živná, nepodmáčená, která v zimě úplně nevyschne – nemá rád suché holomrazy. Většinou stačí 1x za měsíc zkontrolovat půdu a dopřát mu 1-2 konve vody (podle velikosti rostliny). Pěstujte jej raději bohatě zamulčovaný. Konečná mrazuvzdornost ještě nebyla vyzkoušena ve všech podmínkách, ale vyzkoušená je -20° a předpoklad je do cca -23°C.

Poslední revize 11-10-2019