Magnolia 'SHIRAZZ'

Shiraz (jedno zet) je perské město (současný Írán), které vešlo ve známost díky své historické produkci pravděpodobně nejkvalitnějšího bílého vína na Středním Východě v období od 9. až do 19.století n.l. Nyní se v Íránu víno již nepěstuje a osud tomu chtěl, že když se ve Francii objevilo velmi chutné červené víno jménem Syrah, údajně v Austrálii se někdo odhodlal pro trochu dávné perské slávy oprášit slovo Shiraz a zaměnit Syrah za Shiraz a od té doby se i jinde tomuto novému červenému vínu tak říká. Jeho úspěch byl a stále je po celém světě tak velký, že podobně jako se výrazy Claret nebo Burgundy staly synonymem pro cokoli tmavě červeného, Shiraz se k nim přidal, třebaže omylem. Jako v případě této magnólie. Jen přibylo písmenko navíc.

Magnólie Shirazz (dvě zet) vzešla z křížení spíše ranějšího druhu magnolia denudata a poměrně velkokvěté, sytě růžové odrůdy Vulcan. Výsledkem jsou nádherné, temně vínově purpurové květy otevírající se ve druhé fázi magnóliové sezóny, kdy už nehrozí příliš pozdních mrazíků, zatímco ostatní červené magnólie (většinou pozdní) ještě spí. Jedná se přibližně o druhou polovinu dubna - podle počasí. Otevírají se do malebných, tulipánovitě zavřených, voňavých květů, jež se rozevřou do plocha až ve druhé půlce kvetení a odhalí o něco světlejší vnitřek květu v překrásném tvaru. Květy jsou přisedlé podél přísně vzpřímených větví a je jich mnoho, už na mladých rostlinách. Doba kvetení je prodloužena díky postupnému nakvétání nových a nových poupat.

Listy jsou poměrně velké, široce obvejčité, opadavé, středně zelené a na podzim nemění nijak výrazně barvu. Keř je velmi úzký, pravidelný a vzpřímený. Do dospělé výšky kolem 5 metrů doroste za 15-20 let, přičemž zůstává kompaktní a úzký.

Magnólie se nestříhají. Pouze pokud potřebujete vytvarovat keř, omezit vzrůst nebo udělat výchovný řez mladé rostlině rychle napěstované do nevzhledného tvaru, učiňte tak co nejdříve po dokvětu, aby stihla nasadit poupata na příští rok. Mějte na paměti, že každá magnólie může na řez reagovat rozdílně.

Opadavé magnólie potřebují vlhkou, mírně až velmi kyselou zem a umístění na plném slunci nebo v lehkém polostínu. Mají mělké kořeny, které sbírají živiny hlavně při horní vrstvě země, proto je důležité při výsadbě věnovat největší pozornost přisypání kvalitní rašeliny, eventuálně s příměsí dlouhodobě rozpustného hnojiva, nad kořeny seshora. Ale pozor na zasazení příliš hluboko, s největší pravděpodobností jí tak vykopete hrobeček. Zasaďte ji tam, kde v okolí cca 2m od středu keře nebudete nic kopat ani rýt – tato kráska není zrovna družná a je chamtivá - nemá ráda, když ji otravujete u kořenů, kterými se rozroste doširoka kolem sebe. Je plně mrazuvzdorná. Ocení stanoviště chráněné před ostrým větrem a zamulčování kořenů, aby neztrácela vlhkost v žádném ročním období. Mrazuvzdorná do cca -29°C.

Poslední revize 03-02-2016