Digitalis parviflora

Drobnokvětý náprstník naleznete ponejvíce v přírodě severního Španělska, odkud se rozšířil do zbytku Evropy, kde roste až do oblastí se zimami o minimální teplotě kolem -34°C. Stejně jako všichni jeho příbuzní se výborně množí semeny, ale na rozdíl od velkokvětých hybridů zůstává mateční rostlina pravou trvalkou, která je rok od roku silnější s vyššími stonky a bohatším kvetením.

Květy tohoto druhu jsou opravdu malé, zato jich je nesrovnatelně více než na velkokvětých druzích. Zvenčí mají barvu světlé terakoty a zevnitř jsou sytě zlatavě oranžové s příměsí cihlové barvy na jazyku. Jsou výrazně chloupkaté a vykvétají od začátku července do přibližně poloviny srpna. Listy jsou středně až světle zelené, úzce elipčité až kopinaté a vyrůstají podél stonků až k prvnímu poupěti. Mají jemné ochmýření. Stonky dorůstají výšky kolem 60 cm, výjimečně se setkáte i s vyššími, ale není to běžné.

Náprstník je velmi léčivá rostlina, ale i jedovatá. Ať už jsme barvu květů popsali jakkoli lákavě, jako dezert je rozhodně neservírujte. I když netvoří žádné lákavé bobule, jež by přitahovaly děti, nedoporučuje se do skupinových výsadeb u dětských hřišť, školek a podobných zařízení.

Náprstník poroste v téměř jakékoli půdě, pokud nevykazuje žádný z extrémů – příliš mokrá, příliš suchá. Přirozeně se vyskytuje v živných půdách na okrajích lesů či v jeho světlinách, což pro zahradní pěstování znamená, že bude dobré jej vysadit buď na slunce s dostatkem závlahy nebo do mírného polostínu. Přemíra hnojení se projeví nadbytkem velkých listů, ale nemusí vykvést. Mrazuvzdorný do cca -34°C.

Poslední revize 03-02-2014.