Yucca filamentosa 'VARIEGATA'
Yucca filamentosa 'VARIEGATA'
juka vláknitá
juka vláknitá
VZRŮST | středně vysoká trvalka |
---|---|
BĚŽNÁ VÝŠKA | 0.3-0.5m |
BĚŽNÁ ŠÍŘKA | 0.5-1.3m |
KATEGORIE LIST | listnatý stálezelený |
BARVA LISTŮ | ++kombinovaná:modrozelená a krémová a žlutá |
KATEGORIE KVĚT | nápadné květy |
BARVA KVĚTŮ | bílá |
DOBA KVETENÍ | červen - červenec |
NÁROKY NA SLUNCE | slunce |
NÁROKY NA PŮDU | jakákoli (od kyselá po zásaditou) |
NÁROKY NA VLHKOST PŮDY | rovnoměrně vlhká (nevysychavá) |
USDA zóna (nejnižší) | 5 (do -29°C) |
KÓD ZIMNÍ OCHRANY | |
PRO ZÓNY 5+6 | |
PRO ZÓNU 7 | |
ZAŘAZENA DO KATEGORIÍ | Stálezelené listnáče |
Juka je krásná rostlina pocházející z teplých a nikoli pouze suchých oblastí jižní části USA. Botanicky se řadí ke stálezeleným keřům, přestože spíše připomíná travinu nebo sukulentní rostlinu.
Variegata je zřejmě to nejjednodušší jméno používané pro rostliny s panašovanými listy. Tato juka je zřejmě tou první, která byla botanicky popsaná a z níž vznikly další šlechtěnci s mírně odlišnou probarveností. Variegata tvoří přízemní růžici vzpřímených, mečovitých listů, které při okrajích keře zčásti poléhají. I přes špičatý tvar jsou měkké (na rozdíl od yucca gloriosa). Okraje listů jsou vláknité a nejsou ostré. Mají sivě modrozelenou barvu a máslově nažloutlé kraje.
Ve druhé polovině června vykvétá skvostnými, krémově bílými květy ve tvaru boubelatých zvonků – tak trochu jako obří konvalinka – na cca 160 cm dlouhých, velice pevných stoncích, které se ve větru nelámou. Jednotlivých květů je hodně a nakvétají postupně, jejich uspořádání na stonku je velmi efektní. Po odkvětu celý stonek odřízněte ostrými nůžkami až u země.
Juky vypadají skvěle, pokud jsou umístěny tak, aby dobře kontrastovaly s ostatními rostlinami v zahradě, které svojí neobvyklou stavbou a lehce exotickým vzezřením vhodně doplní. Uplatní se v běžných zahradách středoevropského stylu, když jsou vysázené například mezi jehličnany a dobře vypadají i v trvalkovém záhoně. Podle mého soudu nejvíce efektu se získá v tropicky laděných kompozicích, když jsou obsypané kamínky či oblázky, a rovněž v zahradách anglického stylu ve společnosti s dalšími stálezelenými rostlinami s kožovitými listy rozličných velikostí a tvarů.
Juka je nenáročná rostlina, která poroste v téměř jakékoli dobře odvodněné půdě. Z vlastní zkušenosti víme, že roste i na lehce podmáčeném stanovišti, kde ale téměř nekvete. Dopřejte jí plné slunce, výborně zvládá sucho. Rozrůstá se krátkými oddenky do čím dál hustšího trsu. Na jaře a na podzim lze nežádoucí nové rostliny oddělit. Velmi mrazuvzdorná rostlina – snáší až -29°C, možná více.
Poslední revize 07-12-2013.
TIP na luxusní péči:
Odstraňujte průběžně odkvetlé květy, které mohou hyzdit nově se otevírající zejména v deštivém období, kdy mají tendenci rychle zahnívat. Po zimě odřežte krajní listy, které mohou být roztrhané, spálené nebo jinak poškozené a ponechte pouze zdravé, aby rostlina vypadala stále svěže. Pokud máte pocit, že rostlina po odkvětu nevypadá zdravě a má kolem sebe nové sazenice, vyřízněte jí až u kořenů a nechte sílit pouze nové rostlinky kolem ní.
Variegata je zřejmě to nejjednodušší jméno používané pro rostliny s panašovanými listy. Tato juka je zřejmě tou první, která byla botanicky popsaná a z níž vznikly další šlechtěnci s mírně odlišnou probarveností. Variegata tvoří přízemní růžici vzpřímených, mečovitých listů, které při okrajích keře zčásti poléhají. I přes špičatý tvar jsou měkké (na rozdíl od yucca gloriosa). Okraje listů jsou vláknité a nejsou ostré. Mají sivě modrozelenou barvu a máslově nažloutlé kraje.
Ve druhé polovině června vykvétá skvostnými, krémově bílými květy ve tvaru boubelatých zvonků – tak trochu jako obří konvalinka – na cca 160 cm dlouhých, velice pevných stoncích, které se ve větru nelámou. Jednotlivých květů je hodně a nakvétají postupně, jejich uspořádání na stonku je velmi efektní. Po odkvětu celý stonek odřízněte ostrými nůžkami až u země.
Juky vypadají skvěle, pokud jsou umístěny tak, aby dobře kontrastovaly s ostatními rostlinami v zahradě, které svojí neobvyklou stavbou a lehce exotickým vzezřením vhodně doplní. Uplatní se v běžných zahradách středoevropského stylu, když jsou vysázené například mezi jehličnany a dobře vypadají i v trvalkovém záhoně. Podle mého soudu nejvíce efektu se získá v tropicky laděných kompozicích, když jsou obsypané kamínky či oblázky, a rovněž v zahradách anglického stylu ve společnosti s dalšími stálezelenými rostlinami s kožovitými listy rozličných velikostí a tvarů.
Juka je nenáročná rostlina, která poroste v téměř jakékoli dobře odvodněné půdě. Z vlastní zkušenosti víme, že roste i na lehce podmáčeném stanovišti, kde ale téměř nekvete. Dopřejte jí plné slunce, výborně zvládá sucho. Rozrůstá se krátkými oddenky do čím dál hustšího trsu. Na jaře a na podzim lze nežádoucí nové rostliny oddělit. Velmi mrazuvzdorná rostlina – snáší až -29°C, možná více.
Poslední revize 07-12-2013.
TIP na luxusní péči:
Odstraňujte průběžně odkvetlé květy, které mohou hyzdit nově se otevírající zejména v deštivém období, kdy mají tendenci rychle zahnívat. Po zimě odřežte krajní listy, které mohou být roztrhané, spálené nebo jinak poškozené a ponechte pouze zdravé, aby rostlina vypadala stále svěže. Pokud máte pocit, že rostlina po odkvětu nevypadá zdravě a má kolem sebe nové sazenice, vyřízněte jí až u kořenů a nechte sílit pouze nové rostlinky kolem ní.
VELIKOSTI A CENY
MOMENTÁLNĚ NENÍ V PRODEJI
Vysvětlivky
|