Choisya 'AZTEC PEARL'

S velkým překvapením i nadšením jsme obdrželi zprávy o odolnosti hybridní choísie, jež vznikla křížením širokolisté a choulostivé choisya ternata, jež se hojně pěstuje na jihu Evropy a v Anglii, a choisya dumosa var. arizonica, což je arizonsko-texaský úzkolistý druh, který je sice rovněž zvyklý na horko, ale umí růst až do nadmořské výšky 1200 m a vykazuje nezvyklé známky odolnosti snad vůči všemu. Křížení provedl Angličan Peter Moore a v roce 1989 novou rostlinu představil ve školce Hillier u příležitosti jejich 125.výročí. Hybrid samotný byl pojmenován choisya x dewitteana (na oficiální uznání botanického názvu se ještě čeká). Rodové jméno získala na počest švýcarského botanika Jacuese Denise Choisyho (1799-1859).

Tato odrůda dostala jméno Aztec Pearl (Aztécká perla), což trefně vystihuje její vzezření. Květy se otevírají z narůžovělých, perlám podobným poupat. Jsou čistě bílé, jednoduché, ve tvaru hvězdy. Mají žlutý střed a poměrně silně a sladce voní. Vůní i stavbou připomínají květy pomerančovníků, proto se rostlině v angličtině říká Mexický pomeranč. Neopadavé listy jsou šťavnatě zelené, kožovité, rozdělené do 3-5 podlouhlých, úzkých lístků a při rozemnutí mají výrazné, kořeněné aroma.

Aztec Pearl je hybridní kříženec, o jehož silné odolnosti evropským zimám zřejmě nevěděl ani samotný šlechtitel a přišli na to až holandští pěstitelé po několika nezvykle silných zimách po roce 2010, kdy běžné stálezelené rostliny typu bobkovišní a blýskavek, jež se pěstují i u nás, zaznamenaly silná poškození, zato Aztec Pearl zůstala naprosto netknutá mrazy až do -23°C. Sami jsme vyzkoušeli, že je skvěle odolná i zimnímu slunci, které jí nespálí listy a ty tak zůstávají krásné a svěže zelené po celý rok. Staré listy odpadávají až po mnoha letech, takže keř je neustále pěkně hustý a neprůhledný, čehož se začalo využívat při výsadbě nadmíru atraktivně a nezvykle olistěných, nízkých, stálezelených živých plotů.

Choísie se nejlépe pěstuje stejným způsobem jako slunce milující rododendron. Má mělké kořeny a miluje kyselou, dobře odvodněnou, na živiny bohatou půdu. V těžkém jílu a vododržné zemi nepřežije. Vřele doporučujeme vysadit ji s použitím mykorrhizy, což zajistí dobré zakořenění a výživu zejména v prvních měsících po výsadbě, které bývají nejkritičtější. Jakmile po prvním roce dobře zakoření, nemusíte se o ni téměř starat. Protože kvete od poloviny jara, jakýkoli řez provádějte těsně po odkvětu.

Poslední revize 07-05-2013; 17-01-2019