Prunus laurocerasus 'GAJO'^®

Bobkovišeň Gajo vznikla jako náhodná mutace několika větviček na starší odrůdě Otto Luyken. Všiml si toho holandský pěstitel Wilhelmus P.C. Nouws v roce 1996 a rozhodl se vyzkoušet, zda se jedná o výjimku nebo novou odrůdu. To druhé. V roce 2003 bylo jasné, že rostliny pocházející ze zmutované větvičky jsou opravdu unikátní a drží si své vlastnosti i v budoucnu, tak ji nechal v roce 2006 patentovat pod č. PP19,334 a veškeré množení podléhá licenci.

Gajo je zakrslá bobkovišeň s menšími, temně zelenými a vysoce lesklými, elipčitými listy. Roste pomalu do hustého, nepříliš rozkladitého keře. V květnu rostlinu zdobí bohatá násada voňavých květů v kratších, vzpřímených hroznech, po kterých následují černé kuličky plodů. Plody nejsou jedovaté, jak se traduje, pouze zrníčka v nezralých, zelených bobulkách mohou způsobit potíže. Jinak jsou oblíbenou potravou ptáků. Pokud o plody nestojíte, můžete po odkvětu rostlinu ostříhat. Vytvoří si nové, čisté větve a bude ještě hustší. Na přelomu léta a podzimu často vykvete slabě ještě jednou.

Bobkovišně potřebují vlhkou, mírně kyselou půdu, bohatou na živiny. Pokud začnou listy žloutnout, bývá to nedostatkem živin, nebo chlorózou (přemírou vápna v půdě). Stačí dodat hořkou sůl nebo upravit pH půdy na kyselou reakci. Jakmile dobře zakoření, svými houževnatými kořeny prorostou do hlubších vrstev půdy, odkud načerpají dostatek živin, aby byly krásné. V zimě, pokud nemrzne a není zmrzlá zem, zalévejte! Rostlina by neměla vyschnout před zamrznutím země. Gajo je perfektně mrazuvzdorná a snáší teploty až do cca -29°C.

Poslední revize 26-03-2013