Ilustrační foto.
Elaeagnus x ebbingei 'LIMELIGHT' hlošina Ebbingeova
vzrůst
střední keř,vyšší keř
běžná výška
2-3m
běžná šířka
1-2m
kategorie list
listnatý stálezelený
barva listů
kategorie květ
nevýrazné květy / nekvete
barva květů
nároky na slunce
slunce a polostín
nároky na půdu
jakákoli (od kyselá po zásaditou)
nároky na vlhkost půdy
rovnoměrně vlhká (nevysychavá)
USDA zóna (nejnižší)
6 (do -23°C)
kód zimní ochrany
pro zóny 5+6
pro zónu 7
zařazena do kategorií
Elaeagnus
V západní Evropě nazývají hlošiny díky stříbřité barvě olistění ruská oliva, i když toto přízvisko platí spíše pro hlošinu úzkolistou s opadavými úzkými listy, který se s úspěchem vysazuje v nehostinných podmínkách jako imitace olivy. Hlošina Ebbingeova vznikla samovolným zkřížením e. macrophylla s velkými, zakulacenými, neopadavými listy a divoce a beztvaře rostoucím e. pungens s užšími listy a mnoha trny. V encyklopedii se dozvíte, že ji objevil roku 1929 holandský botanik Simon Doorenbos (1891-1980) a pojmenoval ji na počest jiného botanika J.W.E. Ebbinge, rovněž z Nizozemí. Mnoho let poté se ale zjistilo, že už roku 1909 vzniklo jméno elaeagnus x submacrophylla, které keři dala švýcarská botanička Camille Servettaz (1870-1947), která tuto mutaci zaregistrovala o více než 20 let dříve. Přesto celý svět doposud zůstává u jména ebbingei.Popis rostliny:
Limelight je mým osobním favoritem mezi stálezelenými pestrolistými hlošinami. Její listy jsou až 10 cm dlouhé, vejčitého tvaru, tenké a přesto velmi pevné. Barva je sytě žlutá uprostřed, lem listu je tmavě zelený a prostor mezi prostředkem a krajem listu je světle zelené. Takže celkový efekt je tříbarevný. Nové výhony jsou až do úplného rozevření listů béžově olivové. Roste nejrychleji ze všech barevných kultivarů. Nové větve, které nenesou barevné listy odřízněte co nejdříve.Květy se objevují na podzim. Jsou velmi drobné a vyrůstají spíše uprostřed keře, takže jsou málo vidět. Zato voní do dálky, hlavně navečer. Vůně je velmi příjemná a sladká, něco mezi šeříkem a karafiáty. Pokud je běžná zima, plody dozrávají zjara – duben až květen. Jsou to sytě červené, cca 1,5 cm dlouhé oválky s peckou. Chuť připomíná sladké višně. Nejlepší jsou, když začnou samy opadávat.
Keř roste vcelku rychle a divoce (30-70 cm za rok), lze od jara do podzimu kdykoli a kdekoli stříhat. Není náročný na živiny v půdě ani na pH reakci. Každopádně potřebuje na zimu zamulčovat, aby se omezilo rychlé promrzání horních kořenů. V regionech se silnějšími mrazy doporučujeme sázet do zimního stínu. I po silných zimách výborně a silně obráží z nepoškozeného dřeva. Nesnáší zamokřená místa. Je odolný min. do -20°C, při silnějších mrazech doporučujeme na nezbytně nutnou dobu přikrýt bílou textílií (max. 14 dní). Pokud nemrzne a není zmrzlá zem, zalévejte.
Poslední revize 19-02-2010.
