Kalmia polifolia

Mezi mamotami je i jeden okouzlující druh, jež se pyšní nezvyklou elegancí paradoxně spojenou s poněkud nenápadným vzezřením. Jmenuje se mamota sivolistá a pochází z vlhkých vřesovišť Kanady a USA, kde tvoří nízké polštáře stálezelených keřů.

Sivolistá mamota má podlouhlé, tenoučké, rozmarýnu podobné listy, které jsou při krajích stočené dolů. Na lícu jsou sytě zelené a lesklé a zespoda sivé až bílé. Keřík díky nim vypadá nesmírně skromně ale jen do doby, než se začátkem května otevřou květy. Jsou světle lila růžové je jich takové množství, že je jen těžko uvěřitelné, že tak malý keřík měl tolik poupat. Velikost je kolem 2 cm v průměru a tvar skoro stejný jako na běžných mamotách, snad jen více miskovitý. Poupata jsou sytě růžová.

Mamota sivolistá se v Kanadě nazývá bahenním vavřínem, protože potřebuje neustále vlhkou až mokrou zem. Ta musí být kyselá, živná a vylehčená rašelinou nebo jiným vláknitým substrátem. Její jemné povrchové kořeny nesmí nikdy vyschnout, tak ji dobře zamulčujte kůrou. Má ráda plné slunce, kde nejvíce pokvete. Hnojení není nutné, ale je možné na jaře a od konce léta, kdy se začnou tvořit poupata na další rok, stejnými hnojivy jako na rododendrony a azalky. Pokud ji chcete stříhat, učiňte tak co nejdříve po odkvětu. Naprosto mrazuvzdorná do neuvěřitelných -44°C a je vhodná i do venkovních květináčů, kde ji nenechte vyschnout.

Poslední revize 19-01-2013