Echinacea paradoxa var. paradoxa

Snad každý ví, co je paradox. A paradox v případě této třapatky je ten, že ač základní druh se jmenuje třapatka nachová, tato slečna je zlatožlutá. Totálně. Její okvětní plátky jsou stočené směrem dolů a jsou tak uzoučké, že si pokládáte otázku „a to je všechno? to je už úplně rozvitý květ?“. Ano, je. A uprostřed ukazuje svůj ohromný, netypicky čokoládově hnědý, jako staromódní klobouk vypouklý střed plný tyčinek s nektarem pro čmeláky a motýly.

Přestože svou barvou připomíná spíše rudbekii, tvarem okvětních plátků ji musíme nechat ve skupině echinacea, kde zaujímá statut vyhledávané rarity, neboť se jedná o opravdu velice výjimečnou trvalku. Při pohledu na trs květů mě napadá přirovnání k hejnu žlutých medúz s hnědými hlavičkami mířících nahoru k hladině.

Téměř bezlisté stonky jsou pevné, mají až 1m na výšku a produkují květy od půlky června do konce prázdnin, někdy ještě déle. Listy jsou rovněž velmi úzké, kopinaté, středně až světle zelené a mírně plstnaté, většina zůstává při zemi a jen málo z nich putuje podél stonků vzhůru.

Třapatka poroste téměř v jakékoli nepodmáčené zemi na plném slunci. Otrhávání odkvetlých květů prodlouží kvetení. Hodí se do skupinových trvalkových výsadeb, nebo jako vítané oživení skupinek nižších keřů, krásně vypadá i vysázená nahusto v kontejnerech, kdy plně vynikne barva květů. Mrazuvzdorná do cca -29°C.

Poslední revize 10-12-2012