Magnolia 'DAYBREAK'

Magnolia 'DAYBREAK'
šácholan, magnólie
šácholan, magnólie
VZRŮST | vyšší keř |
---|---|
BĚŽNÁ VÝŠKA | 3-5m |
BĚŽNÁ ŠÍŘKA | 1.5-2m |
KATEGORIE LIST | listnatý opadavý |
BARVA LISTŮ |
![]() |
KATEGORIE KVĚT | nápadné květy |
BARVA KVĚTŮ |
![]() |
DOBA KVETENÍ | duben - květen |
NÁROKY NA SLUNCE | slunce a polostín |
USDA zóna (nejnižší) | 5 (do -29°C) |
KÓD ZIMNÍ OCHRANY | |
PRO ZÓNY 5+6 |
![]() |
PRO ZÓNU 7 |
![]() |
ZAŘAZENA DO KATEGORIÍ |
Opadavé listnáče Magnólie Rarity |
Když jsem poprvé viděl květ této magnólie, málem mi přestalo bušit srdce. Její květ byl tak nebesky krásný a nezvykle vybarvený, že snad každý, kdo má alespoň troškou citu pro estetiku, se při pohledu na ni musí zastavit a přemítat o nevyzpytatelných cestách stvoření… Je jednou z posledních odrůd šlechtitele jménem Dr.August E.Kehr ze Severní Karolíny v USA, kterou vyšlechtil a představil v roce 1980 a až o 10 let později byla zařazena do atlasu odrůd pojmenovaná s poetičností rovnou své kráse – Rozbřesk Daybreak. Jedná se o křížence mezi magnolia x brooklynensis „Woodsman“ a magnolia x “Tina Durio”.
Magnólie Daybreak nese květy nezvykle růžové barvy, které se otevírají ze svíčkově podlouhlých poupat, jež mají zvenčí znatelný zelený plamínek ve spodku kalicha. Růžová barva na poupatech je výrazná, ale není křiklavě ostrá. Květ se po několika dnech cavyků konečně otevře doširoka a nechá vyniknout jinému stupni své růžové. Tentokrát je velice něžný, s purpurovými podtóny tenkých žilek a bílým melírováním. Plamínky, které byly zvenčí poupat zelené, jsou uvnitř květu téměř bílé a zužují se středem okvětního plátku až k jeho konci, kde se téměř ztrácí. Střed květu zdobí velmi atraktivní shluk purpurových tyčinek a nažloutlého pestíku uprostřed a rozlévá kolem sebe sytou, nasládlou vůni se zvláštně citrusovou substancí. Patří k ranějším druhům.
Opadavé listy jsou zelené, středně zelené, poměrně velké a kraje bývají zvlněné. Rostlina roste jako štíhlý keř s kompaktním habitem. Kvetou již 2letí roubovanci. Magnólie se nestříhají. Pouze pokud potřebujete vytvarovat keř, omezit vzrůst nebo udělat výchovný řez mladé rostlině rychle napěstované do nevzhledného tvaru, učiňte tak co nejdříve po dokvětu, aby stihla nasadit poupata na příští rok. Mějte na paměti, že každá magnólie může na řez reagovat rozdílně.
Opadavé magnólie potřebují vlhkou, mírně až velmi kyselou zem a umístění na plném slunci nebo v lehkém polostínu. Mají mělké kořeny, které sbírají živiny hlavně při horní vrstvě země, proto je důležité při výsadbě věnovat největší pozornost přisypání kvalitní rašeliny, eventuálně s příměsí dlouhodobě rozpustného hnojiva, nad kořeny seshora. Ale pozor na zasazení příliš hluboko, s největší pravděpodobností jí tak vykopete hrobeček. Zasaďte ji tam, kde v okolí cca 2m od středu keře nebudete nic kopat ani rýt – tato kráska není zrovna družná a je chamtivá - nemá ráda, když ji otravujete u kořenů, kterými se rozroste doširoka kolem sebe. Je plně mrazuvzdorná. Ocení stanoviště chráněné před ostrým větrem a zamulčování kořenů, aby neztrácela vlhkost v žádném ročním období. Mrazuvzdorná do cca -27°C až -29°C (krátkodobě).
Poslední revize 12-03-2012
Magnólie Daybreak nese květy nezvykle růžové barvy, které se otevírají ze svíčkově podlouhlých poupat, jež mají zvenčí znatelný zelený plamínek ve spodku kalicha. Růžová barva na poupatech je výrazná, ale není křiklavě ostrá. Květ se po několika dnech cavyků konečně otevře doširoka a nechá vyniknout jinému stupni své růžové. Tentokrát je velice něžný, s purpurovými podtóny tenkých žilek a bílým melírováním. Plamínky, které byly zvenčí poupat zelené, jsou uvnitř květu téměř bílé a zužují se středem okvětního plátku až k jeho konci, kde se téměř ztrácí. Střed květu zdobí velmi atraktivní shluk purpurových tyčinek a nažloutlého pestíku uprostřed a rozlévá kolem sebe sytou, nasládlou vůni se zvláštně citrusovou substancí. Patří k ranějším druhům.
Opadavé listy jsou zelené, středně zelené, poměrně velké a kraje bývají zvlněné. Rostlina roste jako štíhlý keř s kompaktním habitem. Kvetou již 2letí roubovanci. Magnólie se nestříhají. Pouze pokud potřebujete vytvarovat keř, omezit vzrůst nebo udělat výchovný řez mladé rostlině rychle napěstované do nevzhledného tvaru, učiňte tak co nejdříve po dokvětu, aby stihla nasadit poupata na příští rok. Mějte na paměti, že každá magnólie může na řez reagovat rozdílně.
Opadavé magnólie potřebují vlhkou, mírně až velmi kyselou zem a umístění na plném slunci nebo v lehkém polostínu. Mají mělké kořeny, které sbírají živiny hlavně při horní vrstvě země, proto je důležité při výsadbě věnovat největší pozornost přisypání kvalitní rašeliny, eventuálně s příměsí dlouhodobě rozpustného hnojiva, nad kořeny seshora. Ale pozor na zasazení příliš hluboko, s největší pravděpodobností jí tak vykopete hrobeček. Zasaďte ji tam, kde v okolí cca 2m od středu keře nebudete nic kopat ani rýt – tato kráska není zrovna družná a je chamtivá - nemá ráda, když ji otravujete u kořenů, kterými se rozroste doširoka kolem sebe. Je plně mrazuvzdorná. Ocení stanoviště chráněné před ostrým větrem a zamulčování kořenů, aby neztrácela vlhkost v žádném ročním období. Mrazuvzdorná do cca -27°C až -29°C (krátkodobě).
Poslední revize 12-03-2012
VELIKOSTI A CENY
Vysvětlivky
|