Aralia elata
Aralia elata
arálie, prodara štíhlá
|
VELIKOSTI A CENY
KLIKNĚTE SI PRO DALŠÍ OBRÁZKY   VYSVĚTLIVKY
|
POPIS Pokud si přejete trochu ozvláštnit vaši zahradu něčím okázalým, co upoutá na první pohled, ale nechcete si dělat starosti s péčí nebo mrazuvzdorností, máme pro vás výborný tip na rostlinu, která splňuje všechny požadavky. Jmenuje se arálie a nepotřebuje téměř nic. Arálie, neboli prodara štíhlá nese velké, až 1m dlouhé listy, které v mládí vyrůstají přímo z hlavního kmene, což bývá dlouho jediná dřevnatá část rostliny. Listy jsou dvakrát zpeřené a sestávají se s okrouhle vejčitých, 3-5 cm dlouhých, středně zelených, zespodu bledě zelených až stříbřitých lístků. Celý list vyrůstá od kmene do strany a drží se vcelku horizontálně, takže jednotlivé listy jsou poskládány pěkně pod sebou, čímž vytváří elegantně etážovitý efekt, který dokáže navodit až exotickou atmosféru. Na konci prázdnin vykvétá mohutnými trsy vzpřímených lat, sestávajícími se z drobných, krémově bílých květů. Pokud stihnout dozrát, změní se v převislý hrozen modročerných, nejedovatých plodů. Na podzim listy na krátkou dobu mění barvu na oranžovou a vínově červenou. Opadávají brzy. Vzezření této neobvyklé rostliny je důvodem, proč je oblíbená mezi sběrateli. Zároveň je to ideální rostlina do zahrad asijského typu stejně jako do zahrad exotického stylu, kde vysazená jako solitéra podle mého názoru dokonale nahradí palmu, kterou svými velkými vějíři listů dokáže vhodně zastoupit. Arálie roste přirozeně vždy jako jeden stvol (kmen) od země. Často se s ní setkáte ve vícekmenné formě, která byla takto selektována ve školce. Její postranní přírůstky nebývají velké a pokud si přejete z ní vytvořit strom, ve výšce, kde chcete nasadit korunu, ji zařízněte a začne se větvit. Kmen bývá v mládí trnitý, i když ne tolik jako u její blízké příbuzné arálie trnité. Během růstu se trny ztrácí a kmen vyhlazuje. Odnožování rovněž není tak časté jako u a.trnité. Arálie není vybíravá co do typu půdy. Snese lehkou i těžší zem, kyselou i alkalickou (v kyselé bude mít hezčí podzimní barvu listů), pouze nesmí být zamokřená. Jakmile zakoření, dobře snáší vyschnutí, ale přednost dá půdě rovnoměrně vlhké. Naopak při dlouhotrvajících deštích může v neodvodněné zemi shodit listy, které znovu narostou, až se voda ztratí a kořeny začnou dýchat. Nevyžaduje žádnou péči. Hlavní řez je možno provádět na jaře před rašením a tvarovací řez do začátku léta. Netrpí na choroby ani na škůdce. Plně mrazuvzdorná do min. -34°C a zřejmě ještě o něco více. Poslední revize 12-12-2009 |
